JAN JANDOUREK: Tomio Okamura chce učinit „konec bordelu“. Vít Bárta pomůže
Tomio Okamura přispěl do předvolební debaty svou glosou, kterou na stránce svého hnutí nazval Konec bordelu. Bordelem myslí Okamura zřejmě celkem normální jev, že se politici přou o moc.
Trochu Okamura připomíná slavného námořníka Želězňakova, který se slovy „stráž je unavena“ nechal v noci 5.ledna 1918 rozehnat Ústavodárné shromáždění. K čemu také parlamenty, když je to podle leninského názoru „žvanírna“. Lidé se budou vždycky obdivovat přímé akci. Až na ně dolehnou důsledky, budou lkát, že revoluce byla zrazena, jako vždycky. Když se do Okamurovy glosy Konec bordelu začteme, dozvíte se, v čem ten bordel spočívá. V podstatě v tom, že ve stranách probíhá ještě před volbami mnoho vnitřních sporů.
Proč ten rozklad
Proč se všechno tak mele má několik celkem dost průhledných příčin. Pokud jde o rozpolcenost v ČSSD, tu vyvolává prezident Miloš Zeman. Má důvody osobní, protože se mstí za to, co mu jeho strana provedla před deseti lety, kdy ho Špidla, Gross a Sobotka zradili a nechali zvolit Klause. Kromě toho je to politický kalkul, protože jeho dítko SPOZ se mu nějak rozpadá a preference teď zrovna nevypadají růžově. Bez mocenské základny by ale byl Zeman na Hradě jako kůl v plotě a jeho bonmoty by celkem nikoho nezajímaly.
Rozdělení v ODS má příčiny podobné, protože Václav Klaus byl s vývojem dítka, které tatínka zakladatele odvrhlo, natolik nespokojen, že se rozhodl, pokud se mu ho nepodaří ovládnout, raději zničit. Asi jako v řídícím středisku tlačítkem zlikvidují raketu, když se odchýlila od plánovaného směru.
Šloufa se SPOZ vskutku zbavila vnitřním mocenským bojem o místo na hradním slunci. V ANO rezignoval podnikatel Tomáš Březina na místo lídra ve Středočeském kraji.
Každá strana má vnitřní sváry a to z různých příčin. Tyhle všechny vyšly tak viditelně najevo, protože jsou předčasné volby, které vlastně nikdo moc nechtěl. Najednou se velmi urychlilo řešení rozporů, které by jinak zabralo celé měsíce a nebylo by kolem toho tolik povyku.
Za jeden provaz Okamura pak končí spokojenou větou: „Jediný subjekt, který táhne za jeden provaz, je Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, protože na rozdíl od ostatních mu nejde o kšefty, ale o prosazení idejí přímé demokracie.“ Okamura by neměl lhát. Od jeho hnutí se teď před několika dny distancoval jeho duchovní otec ekonom Pavel Kohout, podle jehož knihy má hnutí dokonce název. Kohout odešel, protože se mu nelíbily Okamurovy populistické výroky na adresu Romů.
Demokratičtější demokracii má napomoci Okamurův volební tahák. V programu říká: „Prosadíme přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů. Chceme odvolatelnost politiků a odpovědnost politiků občanům.“
Trochu se vlamuje do otevřených dveří, my přece politiky volíme přímo. Nevolíme žádné volitele. Nejspíš má na mysli většinový systém. O něm lze samozřejmě uvažovat, ale jen je dobré připomenout, že už ho máme při volbách do Senátu a obliba Senátu je nějakého důvodu mizivá. Nejspíš proto, že jak lidé o něčem přímo rozhodují, tak tím pak tím spíše pohrdají. Největší společenské prestiži se těší instituce, kam se nevolí vůbec: armáda, rozhlas, soudy… Paradox. Máme ostatně kroužkování, které voličům dává dost moci nad kandidátkami.
Proč neodvolávat
Sporná je ale ta „odvolatelnost politiků“. Politici samozřejmě odvolatelní jsou. Pokud jde o poslance, jsou přinejmenším odvolatelní volbami. Že se tak děje (v normálním případě) jednou za čtyři roky, je správné. Lidé pro svou práci potřebují nějaký rozumný cyklus a dost času a nějakou svobodu. Jinak se budou třást cokoliv udělat, aby nějaký Jíra z Maršova nenavrhl jejich odvolání. Pořád si lidé stěžují, že v politice nejsou osobnosti a najednou by chtěli loutky? Jestli panu Okamurovi jde, nebo nejde o kšefty, to se uvidí. Podnikatel v politice, to přece jen musí budit preventivní podezření. Jistě tam nejde proto, aby svým kšeftům uškodil.
Vlastně je podezřelé, že jeho hnutí skoro dokonale „táhne za jeden provaz“. Kolik takových máme? Babiše, komunisty a před posledními volbami to byly Věci veřejné.
Vlastně jsem zapomněl, Za Plzeňský kraj bude lídrem Okamurovy úsvitové kandidátky předseda Věcí veřejných Vít Bárta. Teď už v mnoha věcech zkušený politik a jistě bytostný přímý demokrat. Začíná se jen jevit jako tak nějak neodvolatelný, jako je asi neodvolatelný osud české demokracie.
