JAN JANDOUREK: Komunisté všech stran, spojte se!

Jako stále poletující prach doby minulé působí komunisté dodnes, svědčí jim podnikání i politika.

Od revoluce roku 1989, nebo převratu, jak chcete, uplynulo skoro čtvrt století a soudruzi se mají čile k světu. Nejde jen o to, že stále existuje komunistická strana KSČM, která jen dělá, když se jí to hodí, že je někým jiným, než byl předchůdkyně KSČ. Vzhledem k tomu, že strana zdědila jak přízvisko komunistická, tak její členstvo tvoří z většiny někdejší členové KSČ, je to jen chabý zastírací manévr, který nikdo nemůže brát vážně.

Dodnes někdo navrhuje, že by se komunistická strana měla zrušit. Podle průzkumů veřejného mínění si to sice myslí většina obyvatel, ale už je nejspíš pozdě. Nemělo by to ostatně asi velký význam, komunisté by se zformovali znova a i kdyby jim někdo zákonem zakázal název komunistická, nějakou fintu by vymysleli, říkali by si třeba Komuna a bylo by vymalováno.

Soudruzi jsou všude

Kromě skalních komunistů ve straně, která se chlubí tím, že je jediná, v níž nejsou žádní bývalí komunisté, je tu ale ještě pár metastáz do jiných stran. Komunisté totiž bývali ze své podstaty ambiciozní a tak to přece nevzdají jen kvůli přechodné nepřízni osudu.

Předlistopadoví komunisté a kandidáti členství se objevují třeba na dobrých místech osmi ze čtrnácti krajských kandidátek ČSSD. Když se někdo exkomunistů a nyní socialistů zeptá, jak to s tím členstvím měli, reagují podrážděně. Pro MF DNES třeba řekl stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD), člen KSČ v letech 1986–1989: „To nekonečné kádrování je neuvěřitelné. Představa, že se tu vytvoří alternativa, která bude vykádrovaná do druhého kolena, je naprosto fantazmagorická. Je třeba to už konečně přestat řešit,“ reagoval rezolutně stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD), komunista v letech 1986–1989.

Co provést s těmi, co by to řešit chtěli, zatím neuvádí.

Proč by to mělo vadit?

Je otázka, proč by to měl někdo přestat řešit, když to tak bylo. KSČ tu provozovala režim, který byl později zákonem právem označen za protiprávní, tak je normální se zeptat lidí, proč byli členy organizace, která ty zločiny páchala.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka s tím nemá problém: „Dnes máme úplně jiné starosti a 24 let po Listopadu nevidím jako problém, že byl někdo v KSČ.“

Co má také dělat, když má ve straně řádově desítky procent bývalých komunistů, kdysi se uvádělo, že je to až čtyřicet procent. Navíc bez současných komunistů by asi nemohl vládnout.

Ostatně z dnešní vlády takzvaných odborníků byli ve straně: ministr financí Jan Fischer, ministr zahraničí Jan Kohout, práce a sociálních věcí František Koníček, ministr obrany Vlastimil Picek a ministr Jiří Cienciala. Ten pracoval na Krajském výboru SSM a později KSČ. Premiér Rusnok byl kandidátem KSČ.

Ve SPOZ je to František Koníček a František Čuba, v ANO Andrej Babiš a Martin Komárek a Pavel Telička, který sice nekandiduje, ale hnutí propaguje.

Skeptika napadne, že to už jsme rovnou mohli nechat vládu jedné strany, když jsou všude a pořád to bez nich údajně nejde. Problém antikomunistů, což by neměla být nadávka, je v tom, že se nedovedou stejně dobře zabývat přítomností, jako dovedou mapovat zločiny komunistické minulosti. Je třeba ukázat, v čem jsou komunisté (včetně bývalých) nebezpeční dnes. Tak třeba pro své podivné vazby na některé východní velmoci.

Proč by mělo být důležité si bývalých komunistů všímat? Důvody, proč byli tito lidé ve straně, mohly být jen dva. Buď byli pomatení a nevnímali realisticky svět kolem sebe, nebo byli nemorální. Jestli je to kvalifikace pro politiku, ať každý posoudí sám.