JAN JANDOUREK: Hašek nechce být zesměšňován, takže se totálně zesměšnil
Místopředseda sociální demokracie Michal Hašek bojuje s billboardy, které ho před volbami zesměšňují. Problém je v tom, že kandiduje a úředníci a právníci nevědí, jak naložit se střetem zájmů.
Na některých billboardech je jen silueta mužského obličeje a sdělení: „Kecal – slibuje a neplní. Lenoch - v parlamentu chyběl při 77 % hlasování. Nevěrník – milenku si platil z veřejných peněz.“ na jednom z nich je ale vyfocen Michal Hašek, aby bylo jasné, o kom je řeč. Hašek teď protestuje.
„Tuto problematiku jsem plně přenechal svým právníkům a nebudu se k ní dále vyjadřovat. A tu špínu kolem D1 opravdu nebudu dále komentovat,“ řekl Hašek. Že nechce ty věci komentovat, to je jeho obvyklá strategie. Je to ostatně osvědčená zemanovská strategie, Hašek se od svého mistra učí rychle. Zatloukat, mlčet a počkat, až všechno vyšumí.
Problém je samozřejmě v tom, že kdyby se začalo rozebírat, co je na billboardech napsané, bylo by to Haškovi asi trapné.
Vedoucí Haškovy hejtmanské kanceláře Šárka Rouzková obdržela za rok 2011 k platu navíc statisíce z veřejných peněz. To bylo asi pětkrát víc, než dostali ostatní zaměstnanci téhož odboru.
Taky Haškova pracovní morálka ve Sněmovně nebyla moc vysoká. Nižší přítomnost měla jen komunistická poslankyně Gabriela Hubáčková, jenomže ona mezitím porodila dítě, Hašek neporodil nic.
V každém případě se zdá, že Michal Hašek mnoho politického rozumu nepobral. Jeho úředníci si teď budou kauzu billboardů přehazovat (možná s jistou škodolibostí) jako horký brambor a přít se o kompetence. Mezitím budou billboardy dál viset nad dálnicí. Paní Rouzková se může v práci červenat jako rak a billboardy se budou vesele šířit po Facebooku.
Jak můžeme někomu, kdo si ani neumí zařídit trochu přijatelné PR a chová se mediálně jako v době kamenné, věřit, že bude dobře spravovat veřejné záležitosti? Jenže o Haškovi je známo, že se nechce nikdy s nikým o ničem pro něj nepříjemném bavit. Prostě politik východního střihu. Tohle mu ale může projít jen u nějakého národa zaostalých mužiků, což snad Češi pořád ještě nejsou.