BOHUMIL DOLEŽAL: Hají stínový ministr Mládek naše, nebo ruské zájmy?
Stínový ministr ČSSD Jan Mládek (jeden z výrazných příznivců Miloše Zemana v nejvyšším patře strany) zapěl před časem na slovanskou notu.
Obvinil hlavního politického soka svého guru Karla Schwarzenberga, že jako ministr zahraničí dělal vše pro to, aby vztahy ČR s Ruskem (a Čínou) nefungovaly. Schwarzenberg podle něho navazoval na politiku rakouské šlechty, která nikdy nechtěla, aby fungovaly slovanské federace, a měla velkou radost, že se všechny tři, totiž ta sovětská, československá i jugoslávská, rozpadly.
K tomu je třeba poznamenat, že „sovětská“ federace byla federací ryze potěmkinskou (stará ruská tradice), zakrývající orientální despocii, v níž byla navíc ruská složka a ty ostatní namíchány, pokud jde o mocenskou váhu, ve formě známé koňsko-skřivánčí paštiky (o slovanském charakteru SSSR tehdy nahlas nemluvili ani ruští dominátoři). Československo bylo původně unitární stát, od roku 1845 se tam ve vztahu Čechů a Slováků uplatňoval tzv. asymetrický model (asymetrický ve prospěch Čechů), v roce 1968 si Slováci vydobyli federaci, která však zůstala vzhledem k povaze režimu v mnoha ohledech pouze na papíře a nakonec skončila na to, že se Češi a Slováci nedokázali domluvit o základních principech jejího fungování. Jugoslávie i „ČS(S)R“ byly přitom ve skutečnosti realizací jakéhosi srbského, resp. českého miniimperialismu. Ve všech třech případech šlo o výraz stresu národa, který si na základě historických zkušeností připadá ohroženým (ten stres je do jisté míry pochopitelný) a chce tomu bránit tím, že se rozvalí na co možná největším území. Účinky byly devastující pro okolí a nakonec i pro ně.
Pozadí Mládkovy obhajoby českých národních zájmů proti rakouské šlechtě stínový ministr vysvětlil blíže nyní: „My bychom neměli být nějací advokáti autoritativních režimů, na druhé straně je třeba přijmout, že to jsou velké, důležité země a takoví ti exhibicionisté, kteří si hrají na představitele supervelmocí, připravují naši zemi o desetitisíce míst.“ A neměli bychom být drzí a hledět si svého.
Tak to je dobré: zdůvodněním našeho hejslovanství je varování: dejme si pozor, jsme malí, slabí, mohli bychom jinak dostat pořádně do kožichu! Jistě, Rusko je supervelmoc, jako taková má přirozené mocenské zájmy, které nelze přehlížet. Kromě toho má Rusko bohužel v uplatňování svých velmocenských zájmů určitá specifika, která jsme měli příležitost přes čtyřicet let poznávat citelně na vlastní kůži. A právě proto: sílu Ruska je třeba brát v úvahu, ale zároveň na člověku a na národu, který tu sílu skoro po půlstoletí nepříjemně zažíval, nikdo nemůže chtít, aby se nevyjádřil k tomu, když se uplatňuje na úkor někoho jiného, třeba i na úkor „slovanských“ obyvatel té říše. Pan ing. Mládek říká těm, co to dělají, „exhibicionisté“ a nikoho ovšem nejmenuje. Já se zase čím dál tím víc bojím různých exponentů ruských velmocenských zájmů v ČR, a nejmenuji taky nikoho.
