JAN JANDOUREK: Pohroma české levice a politiky vůbec se už devadesát let jmenuje komunisté
Jak se ukázalo, sociální demokraté se těsně před volbami setkali s komunisty. Proč asi? Je potřeba se dohodnout, jak vládnout.
Jak odhalil server novinky.cz, jen tři dny před volbami se v luxusní restauraci v Praze 6 odehrála tajná schůzka lídrů ČSSD a KSČM. Na jednání v salónku restaurace AvantGarde se v úterý v podvečer sešli předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a jeho první místopředseda Michal Hašek se šéfem KSČM Vojtěchem Filipem a místopředsedkyní komunistů Miloslavou Vostrou.
O čem tak asi byla řeč? Tak asi o moci, ne? O čem jiném. To jsme to po třiadvaceti letech dopracovali.
Normální by bylo, kdyby se v zemi střídaly vlády pravice a levice. My, kdo myslíme pravicově, si sice o levicových receptech myslíme svoje, totiž že jsou to pohádky pro nepříliš myslící lidi, ale je tu ještě jeden aspekt. Pravice má samozřejmě běžné tendence zabydlet se ve svých postech a zařídit si klientelistické kšeftíky a nastane obecné zahnívání. Na hranici a za hranici trestné činnosti.
Trafikovod prosperuje
Neuškodilo by, kdyby se vládní garnitury prostřídaly a na politických postech by ten trafikovod každá další vládnoucí skupina přetnula. Jenomže to se neděje. Česká politická scéna je jeden velký kartel, jehož vyjádřením kdysi byla cynická a obludná opoziční smlouva, od které už nemůžeme Zemanovi Klausovi a ostatním pohádkářům věřit nic. Předstírali velký vzájemný boj a celé to byla nakonec jen finta, jak si rozdělit politické a ekonomické funkce. Vyvrcholením byla poslední prezidentská kampaň. Ze skoro smrtící rány opoziční smlouvy se politický život země už nikdy nevzpamatoval. Viníci se jmenují Zeman a Klaus, cyničtí technologové moci. Frustrovaní občané teď hledají mesiáše a nabídka je skutečně jako na tržišti v takových těch koších, kde je rovnou napsáno, že záruční doba už prošla. Ale neva, hlavně že je to nové.
Jistě že za to mohou komunisté
A za tím vším jsou komunisté. Je normální, že v zemi existují levicové strany. Můžeme se přít o míru toho, komu co vzít a komu to dát a co všechno přerozdělit, ale to všechno se dá dělat pořád v rámci nějakého kultivovaného dialogu. Komunistů jsou tu už od počátku dvacátých let minulého století jako cizí prvek, který politický život ničí. Je to extremistická strana, většinu své existence opřená o cizí mocnost, tedy Rusko, ať už se zrovna jmenuje jakkoli. Demokratické levici znemožňuje vytvořit u nás funkční většinu schopnou vládnout. Už jen svou existencí každého případného spojence a partnera komunisté kompromitují. Vždycky budou každého předsedu ČSSD držet pod krkem a udělají z něho loutku. Ten se pak bude muset spojit s pravicí či skoro pravicí, aby mohl vůbec něco udělat.
Tak si to zkuste, ale bude to drahé
Pro průhlednost všeho by bylo nakonec nejlepší, kdyby si socialisté s komunisty tu vládu udělali. Řekl jsem pro průhlednost, ne pro zemi a občany. Těm taková vláda samozřejmě uškodí, protože ti lidé nejsou kompetentní cokoli řídit.
Zavedou zemi do zmatku, dluhů a zaostalosti, naruší naše vztahy se západními spojenci, jediné rozumné, které můžeme mít. Nastane šikanování jinak myslících, což se nejdříve projeví nenápadnými telefonáty ze stranických sekretariátů do veřejnoprávních medií, kde se bude mluvit o vyváženosti. (Tedy: za každého politického vězně jeden pohraničník, co na ně střílel. Kus za kus, ne?)
Prý byla řeč jen o církevních restitucích, tedy o tom, jak ještě jednou církve okrást a zalíbit se lůze, abychom to řekli jasně.
Už se nám to příští vládnutí hezky rýsuje. Nedopadne to dobře. Škoda, že se v tom musí svézt i lidé, co za nic nemohou.
