JIŘÍ X. DOLEŽAL: Zabudovaná výrobní vada parlamentní demokracie 21. století

V jedenadvacátém století došlo k plné komercionalizaci a zbožštění konzumerismu. Reklama je všeobjímající a všeurčující fenomén, takže rozhoduje i o politice, svody stále rafinovanější libosti, kterou lze pořídit za velké peníze, jsou neodolatelné, takže lze koupit prakticky kohokoliv, finanční prostředky koncentrované v rukách konkrétních jedinců jsou prakticky neomezené a státy celého našeho kulturního okruhu se potýkají s finanční krizí a zadlužeností. Cokoliv kromě hospodaření a splácení dluhů versus zadlužování ztratilo v aplikované politice smysl. O nějakých idejích mluví už jen zoufalci. Z toho plyne pět základních bodů, se kterými bohužel padá demokracie jako vláda lidu:

1. Do politiky nelze vstoupit a provozovat ji bez masivní reklamy a sítě schopných manažerů. Ideje jsou vám bez peněz k ničemu. Viz Svobodní.

2. Masivní reklama a schopní manažeři stojí velké peníze.

3. Žádná zavedená politická strana nemůže nakoupit za státní příspěvek po volbách dostatečný počet kvalitních manažerů ani reklamu na příští volby, začínající politická strana nemá od státu nic.

4. Pokud chce politická strana uspět ve volební soutěži a následně ve výkonu moci, existují jen dvě cesty: Napojení na ekonomicky silné subjekty v pozadí, kterým se po získání moci bude  revanšovat veřejnými zakázkami (systém kmotři v pozadí) a pro ně výhodnou legislativou, nebo vznikem díky vstupu ekonomicky silného podnikatele do politiky (systém vůdcovský typ), který investuje vlastní peníze a očekává za to po převzetí moci veřejné zakázky a pro něj výhodnou legislativu. V obou případech proto nepůjde v aplikovaném vládnutí politických stran o veřejný zájem, ale o ekonomický zisk sponzora.

5. Vznik a fungování politické strany financované z jiných zdrojů není představitelný.

Nemám za demokracii náhradní řešení. Jen se o ni a její vymoženosti jako svobodu slova, pohybu a trhu hodně bojím.

Český týden: neexistující schůzka, která přepsala výsledky voleb

Komentáře