VILIAM BUCHERT: Hnutí ANO vydírá své poslance, odporuje to Ústavě
Slib poslance podle článku 23, odstavce 3) Ústavy zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Článek č. 26 Ústavy pak dodává: „Poslanci a senátoři vykonávají mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.“
Takže pokud chtějí poslanci zachovávat Ústavu a její zákony, nemají být vázáni žádnými příkazy. Andrej Babiš, jak se ostatně dalo čekat, se obává, že jeho poslanci a poslankyně nebudou plnit některé nesmyslné příkazy a rozhodnutí vůdce, proto donutil své členy Poslanecké sněmovny k podpisu etického kodexu hnutí ANO. A zcela proti duchu Ústavy (možná se pan Babiš inspiroval prezidentem Milošem Zemanem, který řekl, že ústavní zvyklosti jsou idiotské), stanovuje i sankce, pokud budou hlasovat v rozporu se závazným většinovým postojem svého poslaneckého klubu ANO.
Jistě, zradit stranu, za kterou jsem byl zvolen, je ničemnost. Ale být sankciován za názor, je ničemnost ještě větší, navíc zcela odporující článkům Ústavy, na kterou poslanci skládají slib. Hnutí ANO a Andrej Babiš jdou ještě dál: Pokud poslanec nebude hlasovat podle rozhodnutí klubu, měl by odevzdat svůj měsíční plat na dobročinné účely. Kdo ale posoudí, zda bylo rozhodnutí klubu správné? Určí to vůdce? Tedy Andrej Babiš? Proč není možné mít jiný názor? Potírání odlišných názorů je přitom v rozporu s Ústavou. Navíc Ústava říká, že zákonodárci nemají být vázáni žádnými příkazy.
Každý poslanec ANO musí podle kodexu přispět 7000 korunami do klubovní pokladničky na „odborné a administrativní práce na činnost odborných poradců celého klubu“. Proč má pak daňový poplatník přispívat na asistenty každého poslance, kteří mají dělat to samé?
Vše to připomíná vůdcovský typ politické strany či hnutí, které je řízeno jako firma z jednoho centra, bez možnosti jakéhokoli svobodného rozhodování poslance či poslankyně. Zažili jsme to už v minulosti u extrémistů Miroslava Sládka a skončilo to velkou blamáží. Hnutí ANO směřuje podle svého kodexu po stejné nesvobodné cestě.
