STANISLAV DRAHNÝ: Případ dvou muslimek. Nejde jen o šátek
Dvě muslimky ukončily z náboženských důvodů studium zdravotnické školy v Praze. Jako důvod uvádějí, že nemohly mít ve škole zahalenou hlavu. Případu se chopili ochránci lidských práv i média. V diskuzi o šátcích však nějak zaniklo tvrzení ředitelky školy, že studentky především nesouhlasily s povinným tělocvikem a podmínkami povinné praxe.
Co se vlastně na pražské střední zdravotnické škole stalo? Dvě muslimské ženy – třiadvacetiletá Somálka Nasra a pětadvacetiletá Afghánka Zelmina – zjistily, že výuka není kompatibilní s jejich náboženstvím a přestaly jí navštěvovat. Vše nakonec svedly na zákaz nošení šátku, který zahaluje hlavu (hidžábu) v prostorách školy.
A to přesto, že se podle ředitelky školy, dopředu dohodly, že šátek budou ve škole nosit pouze přes ramena, a také na přijímací pohovory přišly s nezakrytou hlavou. Brzy však školu opustily s tím, že požadavky pedagogů jsou proti jejich vyznání.
„Seděla jsem ve třídě a vůbec jsem se nemohla soustředit. Nemohla jsem nic dělat, pořád jsem musela myslet na to, že mi něco chybí. Proč jsem tu bez šátku? Mám svá práva a náboženství,“ řekla k tomu později Zelmina.
Ženy okamžitě poté, co ze školy odešly (Somálka hned 2. září, Afghánka 7. listopadu) kontaktovaly lidskoprávní organizace a jejich právníky. Podle některých z nich jde o zásah do práva na svobodu jednání, náboženského vyznání a práva na vzdělání. A také o možné porušení antidiskriminačního zákona. Čili, pravděpodobně Česko čeká soud o nošení náboženských symbolů ve školách, s důrazem na muslimské ženy a hidžáb a možná i burku.
Proč to udělaly?
Diskuze se vlastně dostala tam, kam mladé ženy (nebo někdo v jejich pozadí) chtěly. Každý jen trochu liberálněji založený člověk si díky tomuto případu vzpomněl na svou školní docházku, ti starší na zákazy „texasek“, dlouhých vlasů u studentů a krátkých sukní u dívek. Mladší zase na středoškolské problémy s piercingem, nebo „výstředními“ účesy.
Jenže, šátek je tomto sporu pravděpodobně jen zástupným problémem. V oficiálním vyhlášení pražské Střední zdravotnické školy na Ruské ulici, se totiž píše, že v rámci přijímacího pohovoru, probírali zástupci školy s Nasrou i Zelminou zda akceptují, že během školní praxe budou muset například ošetřovat i muže, krmit nemocné vepřovým masem nebo nosit zdravotnické uniformy. Uchazečky se všemi požadavky na dodržování vnitřních předpisů školy souhlasily, stejně jako s tím, že jim ve škole nevadí nemít šátek.
Pokud je to pravda – a není důvod tvrzení školy nevěřit – vzniká důvodné podezření, že se obě ženy do školy přihlásily s plným vědomím, že to co si u přijímaček dohodly, nebudou dodržovat.
Možná věřily, že se to s vyučujícími „nějak zařídí“ a nedodržování předpisů jim projde. Cílem jejich počínání však mohla být i snaha zviditelnit muslimskou menšinu v Česku, otestovat vztah českých úřadů k islámu a v případně úspěchu získat pro souvěrce nějaké výhody.
