Česká a německá vláda a koaliční smlouvy: My máme zbožná přání, sousedé jistotu
Žijeme vedle sebe, ale dělí nás v případě politické kultury i praxe pořád světelné roky. Česko a Německo. Nejlépe je to vidět na sestavování nových vlád a obsahu i dikci podepsaných koaličních smluv.
Zatímco koaliční smlouva středopravé CDU/CSU a středolevé SPD má v Německu přes 180 stran a velmi podrobně popisuje, co mohou u našich sousedů čekat od vlády vedené Angelou Merkelovou, u nás je to kolem 50 stran zbožných přání a populistických výkřiků. Němci mají vše propočítané, je to jasný jízdní řád. Jistě, nemusí být pod vlivem okolností pak úplně naplněn, ale němečtí voliči už dnes tuší, jakým směrem se bude jejich země ubírat. U nás jsou tradičně koaliční smlouvy, a pak i programová prohlášení vlády, jen cáry papíru, které se nedodržují. Poslední dohoda ČSSD, ANO a KDU-ČSL nastiňuje mnohé změny, ale za každou větou je vidět slůvko „možná“. A „možná“ to bude i jinak. Jsou to spíše pouze zbožná přání, než realita.
V Německu, jak je zvykem v koalici, si menší SPD prosadila některé své zásadní priority. Slouží to k tomu, aby byla taková vláda pokud možno pevná a vydržela celé volební období. Sází se na důvěru a dodržování dohod. U nás je naopak postup menších stran spojen pravidelně s vydíráním. Pokud jim pak není vyhověno, opustí koalici, nebo v ní dělají neustálé problémy. Tak to po revoluci bylo s ODA, lidovci, zelenými i Věcmi veřejnými. Pořád stejná odrhovačka. Navíc teď míří do vlády zcela nevyzpytatelné hnutí ANO, které je řízeno jedním člověkem jako firma. Jak to může fungovat, je ve hvězdách. Na rozdíl od Německa voliči sklízejí i po volbách pouze další nejistotu.
Obrovský rozdíl je mezi Českem a Německem také při personálním obsazování ministerstev. Přestože všechny strany u nás před volbami tvrdí, že mají dostatek osobností, které jsou na podobné funkce připravené, opak je pravdou. V případě budoucí vládní koalice jsou kromě ČSSD lidé vytahováni z klobouku. U našich sousedů míří do vlády většinou významní a zkušení politici, kteří problematiku znají a orientují se v ní. Mohou začít vládnout ihned a nepotřebují k tomu návody jakýchsi jiných organizací a hnutí, které nikdo nevolil. U nás se zejména ANO zaklíná tím, co vymyslel někdo úplně jiný.
A na závěr jedno připomenutí: Angela Merkelová je předsedkyní své CDU od dubna roku 2000 a kancléřkou od listopadu 2005. U nás sestavuje vládu ČSSD, která měla od roku 2000 ve svém čele postupně Zemana, Špidlu, Grosse, Paroubka a Sobotku. Od listopadu 2005, od kdy vládne v Německu Merkelová, jsme měli v Česku vlád šest (Paroubek, dvakrát Topolánek, Fischer, Nečas, Rusnok) a na řadě je už sedmá. Hádat, která země se vyvíjí při podobné německé stabilitě či české nestabilitě ekonomicky lépe, je naprosto zbytečné.