BOHUMIL DOLEŽAL: Vánoční nadílka prezidenta Zemana
Prezident Zeman nám na Vánoce splnil pět přání.
Prezidentský projev jsme dostali víceméně pod stromeček. Nesledoval jsem ho v televizi, protože jsem se tentokrát trochu obával přímého zásahu. Konzumoval jsem ho dodatečně na papíře, je to hygieničtější a přehlednější.
Politologové a politici v projevu postrádali vizi. Podle mne bylo od pana prezidenta ohleduplné, že nás zatím něčeho podobného ušetřil. Místo toho nám sdělil, že nám splnil pět slibů, k nimž se zavázal ve volební kampani. Souzní to s pohádkově laděnou vánoční atmosférou. V pohádkách jde obyčejně o tři splněná přání, pan prezident byl tedy o 60% štědřejší.
Slib první: pan prezident se slavnostně zavázal, že nebude vyhlašovat amnestii ani udělovat milosti. Vzhledem k tomu, že mu do vypršení mandátu chybí ještě čtyři roky a dva měsíce, má sice formální šanci slib vlastně už splněný ještě porušit, ale každý, kdo ho aspoň trochu zná, jistě ví, že ho splní, není to pro něj totiž spojeno s žádným velkým odříkáním. Člověk se jen neubrání podezření, že splnění slibu ohlásil hlavně proto, aby veřejnost ujistil, že „se nemůže stát, že by milost dostal například muž, který zabil svého otce“. Tím si vyřizuje účty s Věrou Čáslavskou, která sice nikoho nezabila, ale zato ve volební kampani podporovala prezidentova konkurenta. A estétům, jako je autor těchto řádků, to může připadat poněkud ohavné.
Slib druhý: prezident slíbil zlepšení vztahů České republiky s institucemi Evropské unie. Proto mj. na Hradě konečně vyvěsil vlajku Evropské unie. Vyvěšování vlajek nám vždycky šlo, je to relativně levné a nenáročné a málokdo to přehlídne.
Slib třetí: prezident se zavázal, že stabilizuje Ústavní soud. Ve spolupráci se Senátem, kde má teď ústavní většinu ČSSD a KSČM, se to hladce povedlo, takže značnou část, ne-li většinu nynějších ústavních soudců nominoval už on. Připomeňme jen, že tím stabilizoval i svou vlastní pozici, protože jen Ústavní soud může prezidenta odvolat.
Slib čtvrtý: prezident se zavázal, že třetinu svého platu bude odevzdávat na splácení státního dluhu. Je to jistě chvályhodné, ale kdyby ty peníze věnoval třeba na charitativní účely, mělo by to navíc ještě i tu výhodu, že by to možná někdo na své vlastní kůži opravdu pocítil.
A konečně slib pátý a poslední: prezident se zavázal, že se pokusí spíše sjednocovat než rozdělovat. Tím, že pomohl vyvolat předčasné volby, má podle svého přesvědčení podíl i na nynějším složení sněmovny, v němž podle jeho vlastních slov opozice dostala 20% mandátů. To je taky chvályhodné, je však třeba jít dál: nezapomeňme, že v letech 1939-1989 jsme byli sjednoceni ještě líp: žádná opozice totiž nebyla.
A zde se otvírá prostor pro skutečné prezidentské vize!
Více textů autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.
