TEREZA SPÁČILOVÁ: Filmové ceny jako výmluvná zpráva o stavu společnosti
A jede se naostro. Udílení Zlatých glóbů odstartovalo boj, který by se měl do dějin filmových cen zapsat jako nejnapínavější.
Už na zářijovém festivalu v Curychu upozorňoval producentský mogul Harvey Weinstein, že nás čeká výjimečná sezóna. „Nepamatuju si, že by soutěžilo tolik silných titulů,“ radoval se (premiéry některých titulů byly dokonce posunuty na příští rok, aby měly šanci na prosazení). Pestré výsledky prvního zásadního klání roku, Zlatých glóbů, dávají Weinsteinovi za pravdu. Po letech, kdy žebříčkům dominovaly blockbustery za milióny dolarů, se stále více dostávají ke slovu takzvané malé či, chcete-li, nezávislé filmy. Tituly, jež nefinancovala studia posedlá výdělkem (a tedy i absolutní kontrolou), nýbrž soudní producenti.
Odborníci už dokonce začínají mluvit o obrodě americké kinematografie. O hlavní trofeje se podělil Cuarónův obdivuhodný experiment Gravitace, rekonstrukce korupčního případu Špinavý trik a (trochu jako úlitba americké slabosti pro národní témata) 12 let v řetězech, životopis černocha zavlečeného do otroctví. Frontu na ceny, které často napovědí, jak by mohla skončit oscarová soutěž, nicméně stál celý zástup pozoruhodných dramat: počínaje mnohými favorizovaným Kapitánem Phillipsem s Tomem Hanksem ve vrcholné formě (čtyři nominace) přes hit loňského festivalu v Cannes, hudební portrét V nitru Llewyna Davise od sourozenců Coenových (tři nominace) či dokonalou námořní one-man show Roberta Redforda Vše je ztraceno (Glóbus za hudbu) až po třaskavou novinku Martina Scorseseho, Vlka z Wall Street (Leonardo DiCaprio nakonec jednu ze dvou nominací proměnil).
Mimochodem právě posledně jmenovaný snímek představuje jakýsi lakmusový papírek společenských nálad. U převážně starších členů americké akademie totiž vzbudil nebývalý odpor (jeden z nich Scorseseho dokonce osobně inzultoval), etickou stránku „rockově“ pojatého příběhu makléře, který má na svědomí stovky okradených Američanů, řeší i právníci, politici a v neposlední řadě samy oběti. Trnem v oku navíc není jenom výbušné téma, ale i „rekordní počet“ vulgarit a obscénních výjevů. Film sám přitom patří k nejpovedenějším Scorseseho dílům a po umělecké stránce nemá v soutěži konkurenta. Jeho výsledky tak budou velmi výmluvnou a autentickou zprávou o skutečných postojích moderní společnosti.
