BOHUMIL PEČINKA: Kongres ODS: Změna za každou cenu

Volba nového předsedy ODS byla víceméně jasná, takže se spíše čekalo na hlasování o jednom prvním a čtyřech dalších místopředsedech, což by naznačilo jaké je rozložení sil v této straně. Výsledek je možné popisovat z několika úhlů pohledu.

Čistě mocensky

Viděno čistě mocensky vznikla během volby místopředsedů hlasovací koalice dvou velkých moravských krajů, středních Čech a větší části Prahy, která přijala stanovisko jižní Moravy, že v novém vedení by neměl být nikdo z minulé éry. Proti stála koalice symbolizovaná jmény Pospíšil (Plzeň), Kuba (jižní Čechy), část severozápadních Čech, Olomouce a některých menších krajů.

Personálně se oba hlasovací bloky, které rozhodně nebyly tak homogenní jako v minulých letech, shodly na volbě předsedy. Klíčovým mužem, který menšinu spojoval a většinu rozděloval byl dosavadní místopředseda Jiří Pospíšil. V průběhu včerejšího dne prošel čtyřmi koly různých voleb (na prvního i normálního místopředsedu), přičemž nikdy se nepřiblížil nadpolovičnímu kvótu nutnému pro zvolení. Nakonec z volby sám odstoupil, což bylo pro mnohé pozorovatele velké překvapení letošního sněmování ODS.

Pospíšil a jeho skupina to v kuloárech okamžitě začala interpretovat jako svého druhu spiknutí kongresové většiny proti oblíbenému politikovi. Daleko důležitější však byly výhrady většinového proudu na kongresu jednak k jeho dosavadnímu politickému stylu a současně k jeho některým povahovým rysům, které z něj udělaly nevolitelnou persónu. Proč?

Kauza Pospíšil

Jiří Pospíšil, dlouholetá hlava plzeňské ODS, byl celé roky miláčkem a nadějí strany. Někdejší člen plzeňské ODA a od roku 2000 krajský zastupitel ODS a vysokoškolský učitel, byl brán jako svého času Ivan Langer, tedy talent talentů a naděje nadějí, která se jednou stane předsedou ODS. Na olomouckém kongresu skončili v jednom hlasovacím táboře jako Langer a to bez šance na předsednickou perspektivu. Co se vlastně stalo?

V ODS se říká jeden vtip: víte jaký je rozdíl mezi usnesením výkonné rady a vnitřním usnesením výkonné rady? Prosté usnesení oznamuje vedení strany na tiskové konferenci. Zatímco tajné vnitřní usnesení oznamuje Jiří Pospíšil v kuloárech novinářům. V téhle vtipné historce se zračí všechny problémy stále větší části ODS s Jiřím Pospíšilem, jejichž společným jmenovatelem je jeho neloajalita, snaha hrát jen na sebe, neschopnost souhry.

Druhým velkým problémem aktuální většiny v ODS s Pospíšilem je způsob, jakým ve druhém ministerském období řídil svůj resort, jak si nechal diktovat politiku ministerstva skupinou státních zástupců kolem atd. Jestliže se v předkongresové době sám domáhal reflexe druhých svou vlastní v tomto bodu nepřinesl. Když se slily oba proudy výhrad výsledkem bylo jeho nezvolení.

Nové vedení

Místopředsednické vedení ODS má tedy následující podobu – 1. místopředseda Jan Zahradil, místopředsedové Martin Kupka, Evžen Tošenovský, Miloš Vystrčil a Martin Novotný. Stručně řečeno, jeden europoslanec, jeden starosta, jeden poslanec a primátor, jeden bývalý primátor, hejtman a europoslanec a jeden bývalý hejtman a senátor. Co z toho vyplývá? Opět mocensky viděno, až na Vystrčila zvítězila skupina Praha, střední Čechy a většina Moravy, proti skupině Pospíšil-Kuba, menší část Moravy. Samotný Fiala už dopředu avizoval, že chce různé zájmy slaďovat a bude stát trochu nad a mimo tyto spory. Bude to stačit na restart?

Těžko říct. Rozhodně končí mrtvolná fáze, kdy ODS neměla legitimní vedení a poslanecký klub byl zvláštní sbírkou individualit. Před novým vedením stojí úkol stanovit opoziční politiku, postupně vytvořit stínovou vládu a změnit vnitřní fungování celé strany tak, jak to nedávno formuloval nově zvolený předseda – změnit sílu a struktury jednotlivých rozhodovacích orgánů atd.

To skutečně podstatné na každé politické straně je však něco jiného – nakolik dokáže reprezentovat a formulovat reálné zájmy určitých sociálních vrstev. Zatím ODS se zabývala jen sama sebou, jestli kongres ODS vzešel z tohoto bludného kruhu se ukáže v příštích měsících.