DUŠAN ŠRÁMEK: „Zlatý kluk“ Jiří Pospíšil: O očistě vždy hovořil, ale sám ji nikdy neprováděl
O Jiřím Pospíšilovi, který opustil řady ODS, psal již Reflex opakovaně a obšírně. Přesto stojí za to, dotknout se toho, čím vysvětluje kdysi jeden z nejpopulárnějších politiků, svůj odchod ze strany. Za hlavní důvod, kromě ztráty důvěry, označil Pospíšil nesouhlas značné části ODS s „očistou justice.“ Co tím konkrétně mínil?
Existuje jedna skutečná žumpa zkorumpovaných soudců, a to jsou soudci konkursní. Právě mezi nimi se pohybovali, a dodnes pohybují i na nejvyšších stupních justice, ti největší zločinci v taláru, kteří mají na svědomí desítky, ne-li stovky zmařených lidských životů, kariér, účelově zlikvidovaných firem. Kromě jediného případu v Brně, a to ještě značně problematického, nezasáhl nikdy Pospíšil proti jedinému z nich. Přestože byl o nich informován nesčetnými dopisy, které je žádali o nápravu a zásah. Ostatně Hana Marvanová (má nastoupit jako náměstkyně na ministerstvo spravedlnosti), která se dobře seznámila s problémy obětí konkursních podvodů, a jíž bude nyní dělat Pospíšil poradce, by o tom mohla vyprávět své. Svým laxním postojem k soudcům tvořícím konkursní mafii Pospíšil umožnil, aby rozkradli majetek za desítky miliard korun. Opravdu typický protikorupční bojovník.
Nebo myslel Jiří Pospíšil v poznámce k ODS státní zastupitelství, kde se, jak se obecně tvrdí, zametaly kauzy pod stůl? Jakým způsobem zakročil on sám, když samo ministerstvo spravedlnosti ještě v době jeho prvního vládního angažmá konstatovalo, že v případě Jiřího Čunka bylo vedeno trestní stíhání neoprávněně? Jaký byl jeho postup? Iva Ištvana, kterého kvůli tomu odvolal na návrh Renaty Vesecké z funkce, do předchozí funkce jmenoval po třech letech znovu. Jenom kvůli pokřivenému, či snad dokonce zaplacenému mediálnímu obrazu, který udělal ze zločinců ty státní zástupce, kteří se nezákonnostem a politickému monstrprocesu proti Čunkovi snažili zabránit? A jaké signály o nezávislosti státních zástupců, především toho nejvyššího, vysílal Pospíšil sám?
Ještě v Topolánkově vládě se Pospíšil zastával nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, včetně postupu jejích podřízených v Čunkově kauze. To mu ovšem nebránilo v tom, aby koncem roku 2010 podal návrh na její odvolání z funkce. Na její místo jmenoval dosavadního zástupce České republiky v Eurojustu Pavla Zemana, což mělo být prezentováno jako začátek očisty státního zastupitelství. Vzápětí ale vyšlo najevo, že Zemana Pospíšilovi dohodil vlivný plzeňský podnikatel a zákulisní hráč ODS Roman Jurečko, kterému jej dokonce přivedl na audienci. Jak vystřižené z románu Kmotr. To, co by stálo jiného ministra krk, mediálnímu oblíbenci Pospíšilovi prošlo. Podobně zákeřně se vypořádal i s vrchním státním zástupcem v Praze Vlastimilem Rampulou. Ten totiž odmítl svévolně odvolat z funkce krajského státního zástupce Jiřího Křivance, v době, kdy v Ústí nad Labem existovalo dvojvládí na postu vedoucího tamního státního zastupitelství. Rampula dostal hanlivé přízvisko „vrchní zametač“. Co na tom, že tuto fabulaci nikdo nepotvrdil? Co na tom, že dodnes před námi neleží žádné kauzy, které měl Rampula zametat? Chce-li někdo namítnout kauzu Mostecké uhelné společnosti, je třeba zmínit, že ministerstvo spravedlnosti obdrželo od ministerstva zahraničí švýcarskou nótu, s níž ale Jiří Pospíšil nic neudělal. Kdo byl tedy oním zametačem?
Takže takový je ve skutečnosti portrét protikorupčního mesiáše Jiřího Pospíšila, který podle sebe „očistil“ českou justici.
