JIŘÍ X. DOLEŽAL: Americký radar nám v ukrajinské krizi bolestně chybí!
Když jsem držel recesní hladovku za americký radar v Brdech, myslel jsem zcela vážně, že by zde mělo zařízení stát. Ukrajinská krize ukazuje, že nám americké vojenské zařízení strategického významu na našem území bolestně chybí.
Německá kancléřka prohlásila o Putinovi, že je „mimo realitu“. To je velký malér, když se zblázní gosudar celé Rusi, který má za levým ramenem pucfleka s kufříkem na ovládání jaderných zbraní. A i kdyby to byl od paní kancléřky jen nevinný příměr, my v byvším Československu máme o ruské ochotě poskytovat bratrskou pomoc tankem celkem jasno. Ani bez toho, že bychom předpokládali u Putina šílenství, nemůžeme nikdo kompetentně předpokládat, kde až se zastaví noha ruského vojáka v současnosti okupujícího Krym.
Anšlus Krymu nám v celém postsovětském bloku bolestně připomíná, že jsme všichni geograficky v ruské sféře zájmů. A že se ruský expanzionismus — tentokrát nikoliv pod vlajkou komunismu, ale obyčejného nacionalismu — zase rozjel. A tak na našem území bolestně postrádám americké vojenské zařízení strategického významu, nejlépe velkou vojenskou leteckou základnu, nebo alespoň ten radar. Něco, co Američané Rusům prostě nedají. Nyní, když už Putin sežral Krym a nakusuje východní Ukrajinu, existuje celá řada odvetných variant, k nimž může Evropa reálně sáhnout: protestní dopis nebo ostrý protestní dopis, či dokonce velmi ostrý protestní dopis. Nic jiného není vzhledem k energetické závislosti Evropy na Rusku a ruskému jadernému potenciálu reálné. A kdyby se Putin rozhodl demokraticky ochránit ruskou menšinu v Česku pomocí anšlusu, tak bez té americké základny by se spojenci zmohli na totéž, na co se zmůžou v případě Ukrajiny.
