ANDREA HOLOPOVÁ: Zemanův fond dluhům nepomůže, ale upozorňuje na velmi vážný problém
Prezident Miloš Zeman přivítal na Pražském hradě lidi, kteří přispívají do jeho fondu na splácení státního dluhu. Ve fondu je zatím 1,2 milionu korun, což představuje 0,00007 procenta státního dluhu. Takže tímto fondem se dluh nesplatí, ale prezident tak aspoň upozorňuje na vážný problém České republiky.
Zeman sám do fondu posílá třetinu platu, tedy 60 tisíc korun měsíčně. Státní dluh přitom nabíhá denně o více než 300 milionů korun, když roční deficit rozpočtu činí 112 miliard korun. Příliš velký státní dluh přitom může vést ke státnímu bankrotu.
Systematické zadlužování státu začalo v roce 1998, kdy se právě Miloš Zeman stal premiérem a zadlužování obhajoval jako keynesiánskou podporu ekonomiky. Podle anglického ekonoma Keynese je dobré, když stát v období hospodářského útlumu hospodaří na dluh a dluhy pak splácí v době hospodářského růstu. Jiní ekonomové s Keynesem nesouhlasí a poukazují na to, že vlády svým zadlužováním ekonomiku spíš rozkolísávají, protože politici nikdy správně neodhadnou, kdy ekonomika začíná růst a kdy klesat. Proto považují keynesiánskou doktrínu za chybnou od samého počátku a doporučují, aby stát hospodařil bez dluhů za každých okolností.
Zeman chce za získané peníze koupit státní dluhopisy, čímž vládě zadlužování paradoxně usnadní. Aby se nákupem dluhopisů ze strany fondu státní dluh skutečně snížil, musel by fond nakoupené dluhopisy fyzicky zlikvidovat, jen tak stát tu částku přestane dlužit.
Prezidentův fond na splácení státního dluhu problém tedy nevyřeší. Pomohlo by jen to, kdyby vláda přestala hospodařit s deficitem. Například v Německu nebo ve Švýcarsku mají zákaz zadlužování vládou v ústavě. Miloš Zeman by měl proto spíš ponouknout vládu a poslance, aby se podobný zákaz zadlužování objevil i v naší ústavě.
