JAN JANDOUREK: Referendum o církevním majetku komunistům a Okamurovi neprošlo. Nová krádež nebude

Proč komunistům a Úsvitu vadí takzvané církevní restituce? Komunistům kvůli tomu, že to byla jejich strana, která v době své monopolní vlády kradla (nejen církvím) a Úsvitu proto, že se pan Okamura chce zalíbit masám, které mají tím silnější názor, oč méně něčemu rozumí. Pan Okamura na oko usoudil, že demokracie spočívá v tom, že se všechno podřídí názoru většiny. Sám takovému nesmyslu může sotva věřit, ale dobře to zní. Pokud jde o komunisty, měli by si dát pozor, referendum o zrušení komunistické strany by mohlo pro ně dopadnout bledě a pak by to byli zase oni, kdo by si stěžoval na pomýlený lid.

Ale předstírejme, že jde o fakta. Co komunistům vadí? Předseda KSČM Vojtěch Filip tvrdí, že realizace zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi "má takovou přehršel vad, má takové velké množství přehmatů, přešlapů", že norma musí být změněna. Referendum by podle něj vytvořilo společenský tlak, aby vláda a církve byly ochotny k novému kompromisu, který odpovídá náladám ve společnosti i ekonomickým možnostem státu.

Komunisté umí přitlačit

Pokud jde o společenský tlak, ten si dovedeme docela dobře představit. V únoru 1948 „společenský tlak“ představovaly lidové milice, ozbrojená složka strany, která nikdy neměla žádný zákonný podklad, ale zachmuření šediví mužíci se samopaly mohli být vždy tím posledním komunistickým argumentem, kdyby všechno ostatní selhalo. Pokud jde o dotyčné vady, nejsou známy. Vadou především je, že o těchto věcech chtějí rozhodovat komunisté. Je to jako kdyby v šedesátých letech v Německu rozhodovala NSDAP o tom, jestli se židům má vracet ukradený majetek. Referendum, i kdyby bylo, by nic nevyřešilo. Ústavní soud potvrdil ústavnost zákona o církevních restitucích, na jehož základě už stát s církvemi uzavřel smlouvy týkající se vydání majetku. Ty by zrušením zákona nezanikly. Hlavně jde ale o to, že o majetkových věcech se referenda nepořádají. Kdybychom uspořádali referendum o tom, jestli mají mít všichni, kdo byli před listopadem 1989 v KSČ jen nějaký hodně minimální důchod, taky by to asi prošlo. Bylo by lepší tuhle Pandořinu skříňku neotevírat.

Únavná nutnost

Pořád psát o takzvaných církevních restitucích je únavné, ale protože si komunisté a jurodivá Lenka Procházková, je třeba to základní pořád opakovat. Pokud jde o to, co se vrací, je to sotva polovina ukradeného, možná taky jen třetina. Žádné lesy a pole a hájenky nikdo do ciziny neodveze, zůstanou tady. Proč by tento majetek měl patřit státu, který neumí nic moc řídit a spravovat, není jasné. Finanční náhrada představuje dvě promile ročního státního rozpočtu. Stát to ekonomicky nezatěžuje a navíc se bude snižovat státní příspěvek na církve. Pro představu, dvě promile je hodně, když vám to naměří jako hladinu alkoholu v krvi policisté. Pokud jde o náš bilionový státní rozpočet, je to asi jako když si vezmete v IKEA takový ten jejich papírový metr a fixem tam na něm uděláte čárku tlustou dva milimetry. Hned je názorně vidět, jaké kecy jsou ty argumenty o ruinování státu v době krize.

Komunistům a populistům ale nejde o to, něco pochopit, chtějí se zalíbit masám. To je pochopitelné, ale dost při tom překračují míru slušnosti a vkusu. Pokud jim třeba zrovna komunistům tak záleží na blahu lidu, mohli by se zříci nároku na státní příspěvek, kterým by aspoň symbolicky uhradili něco ze škod, které tu spáchali ve spojení s cizí mocností za čtyřicet let své nelegitimní zločinné vlády.