DUŠAN ŠRÁMEK: Vítejte v Čekofertu a rozklad demokracie přes téma dotace
Sobotkova koaliční vláda přišla s opravdu „geniálním“ nápadem, jak šmahem zlikvidovat korupci okolo fondů Evropské unie. O přidělování dotací na základě předložených projektů už nebudou rozhodovat politici, ale pouze úředníci. Budou totiž zrušeny regionální rady, které doposud o dotacích rozhodovaly, a v nichž sedí krajští zastupitelé.
„Budou rozhodovat úředníci a hodnotitelé. Bude existovat hodnoticí systém, a tak nevznikne prostor pro politické ovlivňování nebo hodnocení,“ řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, které informaci jako první přinesly, náměstek ministerstva pro místní rozvoj Daniel Braun, který je spoluautorem návrhu.
Velká složitost
Že jsou evropské fondy v České republice permanentně zneužívány, je hotová věc. Dokonce nám v tomto ohledu patří v rámci EU neslavné premiantství. Je ovšem otázkou, jaké jsou toho příčiny. Je problémem skutečně to, že o dotacích rozhodují politici, anebo něco jiného? V sousedním Rakousku je vliv politiků na rozdělování evropských dotací ještě větší než u nás. Přitom problémy s jejich rozdělováním jsou tam menší. Jenže zatímco Rakousku stačí čtyři operační programy, u nás je jich osmnáct, z toho sedm regionálních a s Prahou devět. Není divu, že v takovém bordelu je větší šance na nějaké nezákonné jednání.
Otázka zda politici či úředníci navíc není položena správně. Spíše se ptejme po kulturnosti a civilizačních návycích jednotlivých národů. Ukradená poutka na šaty na WC jsou stejným symptomem jako zneužité dotace. To žádný zákon, žádné administrativní opatření nevyřeší, je-li tento problém vůbec řešitelný. Bohužel neexistují statistiky, které by řekly, jaký je poměr mezi obviněnými či dokonce odsouzenými úředníky a politiky. Z mediálních a policejních výstupů je nicméně zřejmé, že obě sociální skupiny si nemají co vyčítat. Jenže vztah politik versus úředník je v dnešní zvrácené atmosféře chápán pomalu jako v pohádce, kde dobro v pozici úředníka bojuje se ztělesněním ďábla v rouchu politikově. A současná populistická vláda na toto pseudotéma s vervou naskakuje.
Věc politická Nasměrování dotací je přitom věc jednoznačně politická. Nejde totiž o nic jiného, než o přerozdělování veřejných prostředků, a to vždy je, respektive dosud bylo, jasným hájemstvím politiky. Žádný úředník nemůže byť na základě nějakých administrativních rozhodnutí a kritérií rozhodovat o jejich alokaci. A nestačí výmluvy, že dotace EU jsou nějaké peníze odněkud, kdo ví odkud. Jednak nám vzniká povinnost kofinancování, a to už jde z našich daní, a jednak platíme každoročně nemalý příspěvek do společné evropské kasy, a ten jde také z našich daní.
Pro nesmyslnost celé téze o úřednickém rozdělování stačí zvolit hypotetický, i když absurdní modelový případ. První dva vítězné projekty obsadí krytý zimní stadion v Dolní Lhotě, a akvapark v Horní Lhotě. Že je to obojí nesmysl, který nelze ufinancovat z veřejných prostředků, je jasné jako facka. Politik by měl mít na paměti i tyto souvislosti, a obě žádosti vyřadit. Protože až se ten nesmysl projeví, má to od voličů spočítané. Ne vždy se tak může stát, viz Tlustého akvapark na Bublavě, ale jde o princip. Může ale něco takového zajímat úředníka, který se za své rozhodnutí nemusí nikomu zodpovídat? Těžko.
Věc politická
Nasměrování dotací je přitom věc jednoznačně politická. Nejde totiž o nic jiného, než o přerozdělování veřejných prostředků, a to vždy je, respektive dosud bylo, jasným hájemstvím politiky. Žádný úředník nemůže byť na základě nějakých administrativních rozhodnutí a kritérií rozhodovat o jejich alokaci. A nestačí výmluvy, že dotace EU jsou nějaké peníze odněkud, kdo ví odkud. Jednak nám vzniká povinnost kofinancování, a to už jde z našich daní, a jednak platíme každoročně nemalý příspěvek do společné evropské kasy, a ten jde také z našich daní.
Pro nesmyslnost celé téze o úřednickém rozdělování stačí zvolit hypotetický, i když absurdní modelový případ. První dva vítězné projekty obsadí krytý zimní stadion v Dolní Lhotě, a akvapark v Horní Lhotě. Že je to obojí nesmysl, který nelze ufinancovat z veřejných prostředků, je jasné jako facka. Politik by měl mít na paměti i tyto souvislosti, a obě žádosti vyřadit. Protože až se ten nesmysl projeví, má to od voličů spočítané. Ne vždy se tak může stát, viz Tlustého akvapark na Bublavě, ale jde o princip. Může ale něco takového zajímat úředníka, který se za své rozhodnutí nemusí nikomu zodpovídat? Těžko.
Rozklad demokracie
Odstranění vlivu politiků na rozdělování evropských dotací je tak dalším kamínkem v pokračujícím rozkladu systému parlamentní demokracie. Co bude následovat? Budou nakonec i státní rozpočet připravovat a předkládat úředníci k formálnímu schválení těm „zkorumpovaným politikům, kteří sledují jen své sobecké zájmy“? Vždyť pouze úředník může svým „nestranným“ technokratickým rozhodnutím určit, kam s našimi daněmi. Stát by konečně začal fungovat jako firma, tedy přesně tak, jak si to představuje neoficiální předseda vlády Andrej Babiš, a jak to tak bezvadně funguje v Agrofertu. Vláda by se změnila ve správní radu, sněmovna v dozorčí, a roli managementu by sehráli úředníci. Tedy s jediným rozdílem od fungování běžných obchodních společností. Po přijetí služebního zákona by úředníci jako jediní byli neodvolatelní.
