VILIAM BUCHERT: Na Putina! Tak si trochu zašvejkujeme. Česká armáda se chystá vyrazit k hranicím
Náčelník generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel je zkušený a dobrý voják. Ovšem jeho nápady, jak reagovat na krizi na Ukrajině, připomínají spíše neplodné diskuse ve sněmovně i oblíbené švejkování. Přitom jeho slova jsou závažná.
Generál Pavel popsal v dnešních Hospodářských novinách, co udělá česká armáda, pokud ruská vojska vstoupí na Ukrajinu. Náčelník generálního štábu pro HN tvrdí, že 1200 vojáků by mohlo vyrazit na hranice, aby s policií zajistili jejich ochranu. Další jednotky by chránily jaderné elektrárny či rozvody energie. Podle Pavla by se mohlo stupňovat i napětí uvnitř velké ukrajinské menšiny žijící u nás.
Pan generál jistě také ví, že česká armáda (ne jeho vinou, byla to rozhodnutí politická) je spíše malá, na několik věcí specializovaná skupina, která nezmůže prakticky nic. Dokonce ani moc neuhlídá hranici.
Navíc pokud má někdo chránit hranice před možným návalem ukrajinských běženců, tak to není Česko, ale Slovensko. To má hranice s Ukrajinou, plyne to z dohod o schengenském prostoru, jejž vytvořila Evropská unie. Navíc představa, že se na Ukrajině dají do pohybu statisíce uprchlíků, není až tak reálná. Několik miliónů Ukrajinců totiž svoji zemi opustilo v posledních 20 letech. Pokud chtěl někdo odejít, je v podstatě pryč. Jak se má konkrétně napětí uvnitř ukrajinské menšiny projevit, nevíme. Spíše to funguje tak, že rusky mluvící Ukrajinci více spolupracují s těmi rusky mluvícími Ukrajinci. I u nás. Je to určitá separace od těch „pravých“ Ukrajinců, což je ale věc jasně pozorovatelná také v této zemi.
Před kým pak chce chránit generál Pavel jaderné elektrárny? Přijdou ruští teroristé? Nebo snad na ně hodlá zaútočit někdo z té znepokojené ukrajinské menšiny? Obojí je vysoce nepravděpodobné.
Nebo snad náčelník generálního štábu naznačuje, že nám skutečně hrozí vojenské nebezpečí ze strany Ruska? Že by chtěla Moskva zaútočit na jakýkoli členský stát NATO, i když o tom někteří „experti“ spekulují, se také nezdá pravděpodobné. A jak už bylo řečeno, naše armáda, bohužel, už není schopna bojovat.
Místo dramatického popisu situace na Ukrajině by se česká armáda měla více soustředit na prohlubování toho, co ještě pořád umí, a změnit se na sílu, která v případě potřeby (například povodně) ochraňuje občany země. Není správné, že skutečně vojenské záležitosti jsme přenechali NATO, a zejména americké armádě, ale je to realita.
