VILIAM BUCHERT: Po masakrech v Oděse se na Ukrajině roztáčí spirála smrti, krvavá balkanizace se blíží
Krvavé páteční střety v jihoukrajinské Oděse, při kterých zemřely desítky lidí, doprovázely vraždy v přímém přenosu. Omluvit nijak nejdou a je jedno, zda vraždili proruští či proukrajinští extrémisté. Spirála smrti, kterou to podle všeho na Ukrajině roztočí, nepůjde zastavit. Země se rozpadá. Nastupuje balkánský válečný scénář.
Zraky Západu se upínají k předčasným prezidentským volbám, které se mají uskutečnit 25. května. Jenže pokud probíhají regulérní vojenské akce na východě země a pokud v ulicích měst umírají lidé po desítkách, je nesmyslem volby pořádat. Nemohou a nebudou regulérní, Rusko a jeho příznivci neuznají jejich výsledky. Přitom bez dohody s Moskvou a rebely v různých částech země nemůže kyjevská vláda obnovit trvalý pořádek a regulérní správu státu.
Šance na zklidnění je malá
Masakry v Oděse ukázaly, že ukrajinská společnost se dál radikalizuje, že bezpečnostní složky nechtějí či nejsou schopny účinně zasáhnout, úřady se potácejí v beznaději. Také na Balkáně v 90. letech malé střety a vytrvalé napětí nakonec vedlo k několika regulérním válkám. Ostatně na Ukrajině již něco podobného probíhá. Začíná to u rozrušení sousedských, pracovních a obchodních vztahů a vede postupně k trvalé separaci zde žijících Ukrajinců a těch, kteří by raději žili v Ruské federaci.
Boje se separatisty ve městech Slavjansk a Kramatorsk, které již po několik týdnů Kyjev neovládá, jsou také důkazem, že ani ukrajinská armáda není schopna nastolit pořádek. Nechat si „civilisty“ (ve skutečnosti se podle všeho jedná o dobře vycvičené ruské vojáky) sestřelit několik vojenských vrtulníků, je fatálním selháním místní generality.
Určité území navíc můžete trvale ovládat pouze tehdy, když vládu i místní samosprávy podporují obyčejní občané. Jenže jak je vidět, to nemůžeme na východě Ukrajiny očekávat. Ke slovu se proto dostávají radikálové obou stran.
Například kyjevská vláda udělala zásadní chybu, že nechala „hochy“ z Pravého sektoru zajišťovat pořádek v ulicích některých měst. To povede pouze k anarchii a násilí. Navíc odzbrojit pak podobné skupiny fanatiků není v podstatě možné. Známe to z Libye či Sýrie.
Jen Kyjev a Moskva
Ruský prezident Vladimir Putin přitom čeká právě na střety, které byly k vidění v pátek v Oděse. Ještě několik podobných masakrů a vznikne tím pro něj důvod k „ochraně“ rusky hovořících Ukrajinců. Kyjevská vláda s tím pak neudělá vůbec nic, protože ruské armádě není schopná vzdorovat.
Je jasné, že naplněna už nebude ani dohoda ze Ženevy, kterou měly garantovat také USA a EU. Pokud nemá na Ukrajině vypuknout válka se vším všudy (některá místa země jsou fakticky ve válečném stavu už dnes), musí se dohodnout Kyjev a Moskva. Ukrajinští zákonodárci by měli postavit ruštinu na úroveň dalšího oficiálního jazyka, mělo by se jednat o autonomii a dalším spolužití.
Proruské síly by na oplátku měly stáhnout své ozbrojené milice, přestat blokovat a okupovat úřady a policejní stanice a zajistit regulérní fungování státu v jeho současných hranicích.
Pokud nepřijdou velké a rychlé ústupky z obou stran, na hranicích Evropské unie je zaděláno na obrovský problém, který bude mít dopady i na nás.
Jenže po hrůzách z Oděsy, kde byli v podstatě popravováni lidé, je k míru a klidu hodně daleko. Hádky, kdo za masakr může a kdo ho vyvolal, nic nevyřeší.
Neříká se to lehce, ale jsme daleko blíže k válce, než k vyřešení problémů.
