DUŠAN ŠRÁMEK: Vyšetří někdo podíl celníků na vražedné metanolové aféře?
To, o čem si špitali zatím jenom vrabci na střechách, dostalo konečně po pondělí reálné obrysy. Nelegální obchod s lihem, který vyústil v metanolovou aféru, by se nemohl v tak významné míře odehrát bez toho, aby na něm nebyla nějakým způsobem zainteresována státní správa, v tomto případě celníci a kontroloři finančních úřadů.
Mimořádně důkladný popis toho, jak fungoval nelegální byznys údajného šéfa české lihové mafie Radka Březiny, poskytl u olomouckého soudu, který případ otrav metanolem nyní řeší, jeho bratr Tomáš. Ten pro něj pracoval, a celníci podle jeho verze fungování lihové mafie úmyslně přehlíželi.
Radek Březina, jeho bratr Tomáš a další muž se u olomouckého soudu zpovídají ze skrytých zásob zhruba milionu litrů nezdaněného lihu v Olomouci, ve Valašském Meziříčí a ve Stojčíně na Pelhřimovsku. Daňový únik byl vyčíslen téměř na půl miliardy korun a otrava metanolem přinesla čtyřicet sedm obětí.
Kšeft s nezdaněným alkoholem fungoval tak, že se nakoupil líh bez spotřební daně a pak se měl denaturovat. Jenže šlo o fiktivní denaturace. Vtip je v tom, že u každé denaturace má být správce daně, a podle Tomáše Březiny tomu také v naprosté většině případů bylo. Bratr měl prý strach, že jsou všude kamery, proto dělal vše pro to, aby to vypadalo, že jej denaturuje. To je ale otázka. Skutečně jsou kontroloři z finančního úřadu tak hloupí, že se nechali obalamutit, anebo v tom hrálo roli něco jiného. V kontextu další části výpovědi, kde Březina tvrdil, že se takhle švindluje ve všech českých likérkách je účast–neúčast cifršpiónů při procesu denaturace skutečně více než podezřelá. Zcela bezprecedentně pak zní informace, že hlavní řidič firmy u sebe většinou vozil osmdesát až sto tisíc korun, aby případně mohl uplatit celníky.
Je sice zvláštní, že se Březinův bratr o možné účasti úředníků státní správy na nelegální výrobě alkoholu rozpovídal až u hlavního líčení, přestože jinak s policií na objasnění celého případu od počátku spolupracuje. Daleko zvláštnější ale je, že tímto směrem nevedli výslechy v tomto směru vyšetřující policisté a státní zástupci. Přece by nemohl být problém porovnat různé statistiky, daňová přiznání a další dokumentaci, a srovnat, kolik lihu se ročně u nás vyrobí, kolik se jej denaturuje, kolik spotřebuje jako denaturovaný líh, a porovnat tyto údaje s údaji, kolik se prodá alkoholu zatíženého spotřební daní. A v případě rozporu se ptát, kdo je za to odpovědný. Jak svou práci vykonává finanční správa, a jak celní správa. A proč situace musela dojít tak daleko, včetně ztrát na životech, aby stát konečně začal jednat. Evidentně ale o něco takového zde nebyl zájem.
Je otázkou, zda se další kolo vyšetřování rozjede po skončení aktuálního soudu, a zda případně povede i směrem, který naznačil bratr „údajného“ šéfa nelegálního obchodu s alkoholem. Slovo „údajného“ je tady přitom zcela na místě. Kdo totiž ví, kam až chapadla této chobotnice sahají, a proč nebyl zatím sebemenší zájem zjistit ty, kteří jsou možná ti skuteční bossové.
