Polemika o potratové pilulce: Zdravý rozum není na straně J. X. Doležala
Článek J. X. Doležala Potratová pilulka je tu. Zaplať Pánbůh! (vyšel na webu Reflex.cz v pondělí) předestírá takřka apokalyptickou vizi zápasu dobra a humanismu se zlovolnými silami středověkého náboženského fanatismu a tmářství. Pohled pana redaktora je ale pokřivený, hodně pokřivený.
Jiří X. Doležal tvrdí, že zdravý rozum zvítězil a ženy konečně mají i v České republice legální přístup k takzvané potratové pilulce (přesněji řečeno pilulkám), která způsobuje potrat šetrnějším způsobem bez nutnosti chirurgického zákroku.
Mám obavy, že zdravý rozum nezvítězil, rozhodně ne u J. X. Doležala. Asi se shodneme, že fanatismus – nejen ten náboženský – pokřivuje náš pohled na realitu a vrhá na ni zjednodušující myšlenková schémata, která v ní zdravý rozum nenalezne. Doležalův pohled je pokřivený, hodně pokřivený, a předkládá nám vizi skutečnosti, která se zdravým rozumem nemá vůbec nic společného.
Překroucení a desinterpretací reality je v tak krátkém článku překvapivě mnoho. Doležal spojuje přesvědčení, že potraty nepředstavují morálně přijatelnou volbu, s náboženským postojem. Ne, tak to opravdu není. Současná diskuse o morální oprávněnosti potratů je velice intenzivní, stále se bouřlivě rozvíjí a nemá jednoznačného vítěze. Existují velmi sofistikovaní zastánci potratů, stejně jako existují jejich velmi sofistikovaní odpůrci. Těžko bychom je však mohli – jak by si Doležal asi přál – rozdělit do dvou jasně vyhraněných skupin (ateisté – zastánci potratů, věřící – odpůrci potratů).
Doležal jde ale ještě dále, spojuje totiž nesouhlas s potraty nejen s náboženstvím, ale také s fanatismem. Zřejmě si představuje, že když někdo nevnímá potraty podobně jako on sám, musí mít vymytý mozek agresivní náboženskou doktrínou. Opět a zase, nic není vzdálenější pravdě. Odpůrci potratů mohou být věřící, mohou být dokonce fanatiky, ano, jistě. Ale mnozí z nich jsou odborníci na poli filozofie a bioetiky, jejich díla vycházejí v nejlepších vydavatelstvích a dokonce ani zarytý nepřítel by v nich těžko hledal stopy náboženského fanatismu.
Morální hodnocení potratů je zkrátka problém, na němž neexistuje mezi rozumnými lidmi dobré vůle k diskusi žádná shoda. Existují dobré důvody pro přijetí potratů, existuje však dobré důvody pro jejich odmítnutí. Je na každém přemýšlivém člověku, aby se s názory obou ideových táborů seznámil a sám si udělal vlastní názor.
Pokud by se Doležal neřídil fanatismem, ale zdravým rozumem, napsal by jistě něco jiného. Napsal by třeba, že on jako zastánce potratů vítá přístupnost potratové pilulky pro české ženy, neboť je pro jejich organismus šetrnější než klasický potrat. Dodal by – jako novinář, jemuž jde o objektivitu – že se však jedná o kontroverzní krok, neboť na morální přípustnosti potratů neexistuje ani mezi lidmi, ani mezi odborníky na lékařskou etiku shoda.
Jinými slovy, pokud by na straně J. X. Doležala stál ten zdravý rozum, jehož se dovolává, popsal by nezaujatě a objektivně skutečný stav věcí, namísto toho osnoval ideologicky zatížené a hluboce nevěrohodné příběhy.
Autor pracuje v Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky.
