JIŘÍ X. DOLEŽAL: Bártizace hnutí ANO plíživě přichází
Pan ministr financí začíná mít lehký problémek ve svém hnutí. Začínají mu, abych tak řekl, křupat kádry. Jeho rychlokvašení a bůhvíkde sehnaní „politici“ ukazují, jak zoufale nevhodní do politiky ve skutečnosti jsou. Zcela stejný proces jako nedávno u Věcí veřejných.
Když novinář o něčem či někom píše, je vždy dobré podívat se na informace o onom člověku nejen do Wikipedie, ale také někam, kde ty informace o sobě prezentuje sám dotyčný. V případě politika tedy informace z jeho webu, jeho oficiální stranický životopis. Když jsem se pokusil na webu hnutí ANO rozkliknout životopis paní ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, vykoukla na mne tato chybová hláška:
Jakoby ta trapná havárie serveru v konfrontaci s požadavkem na informace o paní ministryni ve zkratce vyjadřovala celé její působení ve vládě. Prostě error. Shrňme ho: Již podruhé je Helena Válková v mediální válce s nějakým svým náměstkem či náměstkyní, a už dostala od premiéra žlutou kartu, že příště by jí z vlády vyrazil. Obávám se, že bártizace hnutí ANO právě úspěšně započala.
Andrej Babiš postavil hnutí ANO s několika věrnými, často z Agrofertu (jako pan Faltýnek), a prostřednictvím najatých známých (pánové Komárek a Stropnický) či ve vědeckých kruzích respektovaných (pan Zlatuška, paní Válková) osobností. To je zcela stejné, jako když před několika lety najal Vít Bárta pro Věci veřejné Radka Johna a další později dost profláknuté stranické kolegy. Takoví lidé - byť v případě Babišem najatých mnohem kvalitnější, chytřejší a dražší hráči - ale nemají žádnou zkušenost s reálnou politikou a prostě tu činnost neumějí. Jejich odborné ostruhy vyžadovaly nějaké osobnostní rysy - a politika najednou požaduje úplně jiné, třeba empatii a schopnost snadného nalezení kompromisu. Pokud se podíváme právě na paní ministryni Válkovou, je za ní oslňující akademická kariéra vyhlášené specialistky na trestní právo. A jestli trestní právo na něčem opravdu nestojí, tak je to v politice tolik potřebná empatie a kompromisní naladění.
Takže paní ministryně, při veškeré a zcela vážně míněné úctě k její odborné činnosti, prostě tu politiku moc nedává. Nebyla političkou, a nestala se z ní politička ani poté, co jí Babiš angažoval. Lze předpokládat, že paní ministryně, kterou to potkalo první, nebude v hnutí ANO poslední. Že řada z těch, které Andrej Babiš angažoval, působení v politice a ve vysokých státních úřadech prostě nezvládne.
Jeho manažery z Agrofertu nikdo nezná, a proto je nikdo nezvolí. Navíc mu už docházejí, schopných manažerů nemá nazbyt ani tak velká firma. A veřejně známé osobnosti či význační vědci, které najímá, se do politiky většinou hodí jak pastor do bordelu. Proto budou podle mého soudu podobné lapsy reprezentantů hnutí ANO přibývat, a je otázkou, zda to nakonec také skončí jako u Věcí veřejných. Totiž že se anonisté budou vzájemně mlátit po hlavě kompromitujícími skrytými nahrávkami jako plavovlasá bestie Kristina Kočí s panem Škárkou.
