Guvernér Singer stále tvrdí, že pokles cen je škodlivý. Jiní ekonomové si to ale nemyslí
Guvernér České národní banky Miroslav Singer na svém aktuálním blogu obhajuje intervence centrální banky, které znehodnotily korunu. Rozhořel se tak znovu spor o to, jestli je pokles cen pro ekonomiku škodlivý, nebo ne.
Pan Singer říká, že v situaci, kdy jsou úroky nízké a očekává se pokles cen, racionálně uvažující lidé a firmy budou odkládat nákupy, protože budou chtít nakupovat později, až ceny budou nižší. Argumentuje tím, že po loňské listopadové intervenci České národní banky, která oslabila korunu (kurz šel z 26 korun na skoro 28 korun za euro), kdy se měl zastavit pokles cen, začaly útraty lidí opět růst. Lidé možná nakupovali více elektroniku, když se chtěli předzásobit, než se projeví znehodnocená koruna do cen. O to méně ale budou nakupovat později.
Chovají se ale občané opravdu tak, jak předpokládá guvernér Miroslav Singer? Budou lidé odkládat nákupy, když očekávají pokles cen?
Vezměme si jako příklad trh s elektronikou. Tam ceny klesají dlouhodobě a vytrvale. Například mobily i notebooky dnes nakoupíme za zlomek ceny ve srovnání s dobou před deseti lety. Argumenty proti poklesu cen – deflaci – tak mají značné trhliny. Co když jsou naopak škodlivé zásahy centrální banky a pokles cen je v pořádku?
Ekonom Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen k tomu říká: „Guvernér Singer se snaží argumentovat, že ekonomové už nějakých osmdesát let vlastně nepochybují o tom, že lidé v očekávání snižujících se cen systematicky odkládají svoji spotřebu a investice, což vede k těžkému ekonomickému útlumu. To však říká pouze jeden proud ekonomů.“
Podle Kovandy by s tím jiní ekonomové nesouhlasili: „Data totiž říkají, že ze 17 známých případů deflace ve světě za období přesahující sto let byl s těžkým ekonomickým útlumem spojen jen jeden jediný. Zrovna v jeho případě je ovšem navíc sporné, zda k němu vedlo, či jej doprovázelo, právě ono systematické odkládání spotřeby a investic v očekávání snižujících se cen.“ Jindy je naopak pokles cen spojen s prosperitou.
A není věcí lidí, kdy a kolik za co utrácejí? Potřebujeme centrální banku, aby nás k nákupům ponoukala uměle „vyrobenou“ inflací? Ceny nového zboží klesají obvykle díky inovacím, a je to tak přirozené. Proč by tomu měla nějaká centrální banka bránit?
Podle některých ekonomů, třeba profesora Josefa Šímy z CEVRO Institutu, centrální banku vlastně vůbec nepotřebujeme. Aktivní přístup centrálních bankéřů tak lze vysvětlit i jejich snahou ospravedlnit vlastní nepostradatelnost.
