JIŘÍ X. DOLEŽAL: Co chybí v etickém kodexu veganů?

Veganství není jen prostá rostlinná strava - veganství je i postoj ke všem živým bytostem. Postoj, který je velmi ušlechtilý a který říká: Nechci, aby kvůli mě někdo trpěl. Jako trpí například zvíře, které zabijou, aby ho mohli lidé sežrat, nebo jako trpí včely, když jim včelař uloupí jejich jediné bohatství, pracně nasbíraný med, a nahradí řepáckým cukrem. V dnešní době je takto uvědomělý etický postoj velmi cenný, a tak by si vegani měli svůj kodex trochu rozšířit hned ve dvou oblastech.

První je používání repelentů. Je sice pravda, že repelent hmyz a roztoče nezabíjí, ale jenom odpuzuje. Když se ale podíváme na život té droboty, najednou zjistíme, že například samička komára nebo klíštěte bez savčí krve nemůže naklást vajíčka a rozmnožit se. Splnit své historické poslání a přivést na svět spoustu nových komárů a klíšťat. Tím, když nemají tento základní reprodukční pud naplněný, hmyz i roztoči nesmírně trpí. A bylo by záhodno, aby vegani přestali důsledně používat ze soucitu ke krvesavému hmyzu repelent a dobrovolně poskytli svou krev k tomu, aby z ní vznikly nové generace komárů a klíšťat.

Stejně evidentní je, že podobně jako porážené zvíře trpí i sexuálně neuspokojený muž. Potřeba ženského klína je bazální, a když muž sice má erekci, ale nemá po ruce žádnou, na které by ji uplatnil, trpí jako porážené zvíře. Proto by si veganky, zvláště ty hezké, měly uvědomit, že stejným aktem soucitu, jakým je jejich bezmasá strava, by bylo poskytnout každému roztouženému muži, který si o to řekne, (samozřejmě bezúplatně) sex na jednu noc.

Veganky, nechte si to projít hlavou a zvažte, zda náhodou ze svého soucítění neoprávněně nevylučujete komáry a nadržence. Což je nespravedlnost, diskriminace, a veganská komunita by s tím měla okamžitě něco udělat.