TEREZA STONIŠOVÁ: Nácek Pechanec je opět na svobodě, koho zmlátí či zabije tentokrát?
Počátkem letošního roku se předseda Hnutí Úsvit vypravil do vězení za účelem návštěvy muže, který přesně před 13 roky zabil ve Svitavách na diskotéce Roma Ottu Absolona. Vlastimil Pechanec byl odsouzen za vraždu k sedmnácti rokům vězení. Okamura požadoval pro Pechance spravedlivý obnovený proces, který se chtěl pokusit zajistit prostřednictvím své tehdejší kandidátky do Evropksého parlamentu – Kláry Samkové. Vlastimil Pechanec je nyní volný – byl podmínečně propuštěn.
Neodseděl si tak celý trest, bývalo by mu chybělo ještě několik let – přesněji čtyři roky. Na fakt, že tento několikanásobný recidivista, jenž se netajil svými sympatiemi k radikálním rasistickým skupinám, bude opět na svobodě, upozornil server Romea.cz. Ten také zjistil důvody jeho propuštění na podmínku – jedním z nich je skutečnost, že už si odpykal více než dvě třetiny trestu.
„Soud podle soudce Gobernace přihlédl k tomu, že Pechanec si odpykal více než dvě třetiny trestu. Doloženo bylo také jeho nadstandardně dobré chování ve vězení: dostal 35 kázeňských odměn a žádný trest. V pardubické věznici pracoval na pracovišti Oděvy a byl velmi dobře hodnocen. Rovněž má příslib zaměstnání ve svitavské společnosti Svitap a zachoval si dobré vztahy s matkou a bratrem.
‚Je to velká úleva,‘ řekl Pechanec po propuštění novinářům s tím, že vydá tiskové prohlášení. Stále trvá na tom, že je nevinný, do konce roku chce požádat o obnovu procesu,“ píše se na serveru Romea.cz.
Bylo by chybou začínat příběh Vlastimila Pechance okamžikem, kdy zemřel Otto Absolon. Jak říká Agatha Christie, vražda je většinou až na samém konci – ne detektivky, ale životního příběhu. Už jako šestnáctiletý sympatizoval Pechanec s krajní pravicí a neonacisty. Tehdy uspořádal pochod Svitavami, jehož vrcholem bylo rozbití oken obydlí několika romských rodin. U jednoho ze soudních procesů, v němž byl souzen za několik svých rasově motivovaných útoků, pronesl: „Jsem zastáncem bílé rasy. Chtěl bych, aby naše republika byla bez Cikánů a černochů.“ V roce 1996 napadl účastníky brněnské diskotéky, za což dostal v roce 1999 tři a půl roku vězení s ostrahou. O rok později ještě stihl bodnout jistého Ladislava Peštu, Roma, který kupodivu přežil útok nožem do pravé části hrudníku. Pechanec se však odvolal a místo nepodmíněného trestu vyfasoval podmínku. Mezi lety 1996 až do vraždy Absolona byl Pechanec souzen pětkrát. Předposlední trestný čin spáchal v roce 2000 v České Třebové. Soud v Ústí nad Orlicí jej tenkrát odsoudil ke čtrnácti měsícům žaláře, nicméně Pechanec podal odvolání a sedět nešel. Poté se čekalo na rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové. Jenže než ten vydal rozhodnutí, jež posléze potvrdilo předchozí verdikt okresního soudu v Ústí nad Orlicí, byl zabit Otto Absolon.
Během té noci v červenci roku 2001 se do diskotéky Zatáčka ve Svitavách začali sjíždět známí štamgasti. Kolem desáté večer už u stolu seděla jistá Stanislava, která si měla o necelý měsíc později brát Vlastimila Pechance. Seděla tam se svou sestrou a čekala na svého milého skina. Když se svými přáteli dorazil, začali společně popíjet. Před půlnocí se v Zatáčce objevila skupina Romů, mimo další i Absolon se svou družkou Romanou. Chtěli si koupit lístky na diskotéku. „...poté, co hrubými výrazy typu, co tady chcete, vy černý svině‘ vykazoval z diskotéky skupinu Romů, následně z důvodu rasové nesnášenlivosti napadl z uvedené skupiny O. A., nejprve tak, že jej strčil do ramene a vzápětí ho nožem dvakrát bodl do oblasti břicha a jednou do předloktí pravé ruky, kterou si poškozený chránil břicho, čímž mu způsobil perforaci tlustého střeva a bodné poranění dolní duté žíly, tedy zranění natolik závažné, že smrt nebyla odvratitelná ani přes poskytnutí kvalifikované lékařské pomoci, a poškozený 21. července 2001 v nemocnici ve Svitavách zemřel,“ stojí v rozsudku Vrchního soudu v Praze, který má Reflex k dispozici. Zmíněný rozsudek také uvádí na pravou míru, proč nevyslechl tři „Pechancovy“ svědky – podle výpovědí soud totiž zjistil, že stáli v místech, odkud nic zásadního vidět nemohli. „Nelze tedy souhlasit s argumentací odvolatele, že jde o významné svědky, neboť je zřejmé, že jejich výslech před soudem by nepřinesl žádné výrazné a pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.“ píše se dále v rozsudku. Dalším sporným bodem byla barva Pechancova oblečení – ten tvrdil, že korunní svědci (mezi nimiž byla i Romana Žílová, družka Absolona) se neshodují v popisu. Uvedli, že měl černé oblečení, Pechanec byl ale v bílém. Soud nicméně shledal, že si jej svědci zřejmě pamatovali z chvil, kdy měl zrovna na sobě černou bundu, což je v popisu mohlo splést. Ani tento argument tedy pražský Vrchní soud neuznal.
Pechanec a jeho věrní mají zcela jinou verzi: „Přibližně ve 23.35 hod. jsem dopil u stolu druhé lahvové pivo (10°) a v momentě, kdy jsem viděl, že se skupinka lidí, jež stála u baru, odebrala směrem k východu, jsem přistoupil k baru, abych si koupil nové pivo. Během několika sekund přiběhl vyhazovač s tím, že před diskotékou leží na parkovišti někdo pobodaný a aby okamžitě zavolali sanitku. Zrovna jsem měl v ruce mobil a peníze a napadlo mne, že bych ji mohl zavolat, ale barmanka již vytáčela číslo,“ tvrdil sám Pechanec v dopise z vězení v roce 2003. V rámci uvádění na pravou míru je klíčové, že Pechanec uváděl, že v době incidentu byl uvnitř diskotéky se svou nastávající, z výpovědí však vyplynulo, že spolu měli během večera konflikt, a Pechanec od stolu často odcházel.
Vrchní soud v Praze tedy Pechancovo odvolání zamítl, a přidal mu k třináctiletému trestu ještě další čtyři roky.
O případu informoval Reflex již koncem února tohoto roku v souvislosti s Okamurovou návštěvou a skutečností, která z ní vyplývala – tedy příchylností ke kontroverzním rasistickým názorům, jíž se předseda tohoto populistického hnutí nijak netajil, ba naopak, chlubil se jí.
Ony čtyři roky, které si měl Pechanec odsedět, jako by najednou nic neznamenaly. Tedy, pokud se nerozhodne opět „zastávat bílou rasu“ a v rámci této své ideologie preventivně nezmlátí nějakého Roma, který se mu zrovna omylem nachomýtne do cesty.
