JAN JANDOUREK: Okamura se stará o církevní miliardy, do kterých mu nic není

Je únavné psát pořád kolem dokola o takzvaných církevních restitucích, které nejsou ani církevní, ani restituce. Protože ale téma pořád někdo vytahuje, je to bohužel nutné, byť otravné.

„Neměli jsme jinou možnost, jak dát lidem šanci, aby se dozvěděli, co se děje s jejich téměř 150 miliardami korun.“ To tvrdí šéf opozičního hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura. Proto se teď spojil s komunisty a společně iniciovali čtvrteční mimořádnou schůzi o průběhu církevních restitucích.

„Drtivá většina občanů žádá vysvětlení, jak probíhá vydávání majetku při církevních restitucích,“ prohlašuje Okamura. Jeho hnutí Úsvit požaduje od vlády vysvětlení, jaké podklady vyžadují státní instituce od církví, které žádají o vydání majetku.

„Jsem přesvědčen, že informace o tom, jak postupují státní orgány, je velmi důležitá,“ řekl také předseda komunistů Vojtěch Filip. Tím myslí Státní pozemkový úřad či Národní památkový ústav. Ke svolání mimořádné schůze je potřeba 40 hlasů, které KSČM ani Úsvit samy nemají, což je vedlo k účelové koalici.

Premiér Bohuslav Sobotka poslancům připomněl, že on sám byl jedním z poslanců, který hlasoval proti církevním restitucím. Ale úspěšný nebyl. „Zákon prošel testem ústavnosti. Vláda České republiky odpovídá za dodržování zákona,“ prohlásil. Sobotka také realisticky ví, že s majetkovým narovnáním už nic nenadělá a sám už spíše občas udělá nějaký symbolický manévr. Nejspíš se tiše čeká, jak na všechno nenápadně zapomenout.

Sobotka navrhl opozici, že vláda shromáždí všechny připomínky opozice k průběhu restitucí, aby se jimi mohl zabývat vládní monitorovací výbor. „Tak, aby sněmovna byla ujištěna, že vydávání majetku probíhá v souladu se zákonem,“ řekl poslancům premiér.

Okamura navrhuje aby vznikl webový portál, kde by byly zveřejňovány všechny žádosti o vydání majetku a předložené dokumenty. „Tak, aby si to mohli zkontrolovat občané i novináři,“ řekl Okamura.

Je třeba stále připomínat základní pointu. Když Okamura tvrdí, že občané mají vědět „co se děje s jejich téměř 150 miliardami korun“, je úplně mimo, protože to nejsou miliardy patřící všemu pracujícímu lidu, ale jsou to peníze ukradené komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem a židům. Jejich částečné vrácení je jednak aktem aspoň nějaké spravedlnosti, jednak je způsobem, jak církve od státu odpoutat. Okamurovi po tom, co se s těmi miliardami bude, nic není. Spíše by měl zaměřit pozornost na svou straničku, která měla devět členů a jeví se spíš jako prima podnikatelský projekt. Je vůbec pozoruhodné, že se v národě podaří vždycky najít dost naivků, kteří propadnou utopistickým kazatelům. Jako věřící nemám nic proti utopistickým kazatelům, ale asi by jejich hlásání mělo mít aspoň nějaký pozitivní vedlejší účinek. Okrádání věřících ze strany populistů ve spojení s komunisty, kteří loupež století (včetně vražd a mučení) zorganizovali, je dost nevkusná záležitost.

Vůdci se moc nedaří

Důvod je cekem jasný, Okamurovi se politicky moc nedaří. Po příštích volbách může skončit mimo Sněmovnu, což by byla jasná rána pro jeho ego. Dopadl by jako Jiří Paroubek, který se rozjel tak, že už to neubrzdil a skončil na ulici před parlamentem. Okamura tedy soudí, že třeba vyzoušet osvědčené recepty, přitvrdit proti církvím. Ještě by mohl zkusit šlechtu, bohužel u nás žádná není. Na židovské a kapitalistické spiknutí, jak to odhalili někteří originální myslitelé v okruhu Václava Klause, ještě nedošlo. Zato cizinci chtivé dávek by chtěl vůdce vyhnat. Že sem ti lidé přišli pracovat a dělají práci, kterou Češi dělat nechtějí, úsvitového mudrce nezajímá. Chce to tedy najít nějakého obětního beránka. Když už ho nepůjde úplně podříznout, tak ho aspoň zkusit hodně ostříhat.