VILIAM BUCHERT: Češi, go home! Vláda by měla stáhnout vojáky z Afghánistánu. Tálibán míří ke Kábulu, policie utíká
Diskuse o hrdinské smrti pěti českých vojáků v Afghánistánu poněkud zastínila to, co se v této středoasijské zemi v posledních měsících děje. Není to nic povzbuzujícího a má to i přímý dopad na naše vojáky. Bezpečnostní situace zde ale opět směřuje k dalšímu rozvratu. Česká armáda, vláda a Parlament by na to měly reagovat.
Diskuse by se ani tak neměla vést o tom, zda se čeští vojáci mají podobných misí zúčastňovat a zda si na nich počínají dobře. Bylo to napsáno a řečeno už tisíckrát – naši vojáci podávají na misích tradičně výborné výkony a zaslouží si ocenění. I politika neustupování teroristům (tu razí především prezident Miloš Zeman) a účast na mezinárodních akcích jsou správná politická a strategická rozhodnutí. Jenže v případě Afghánistánu je realita nevábná a je potřeba na ni rychleji reagovat.
Hlídáme odchod?
Česko bojové jednotky v Afghánistánu v současnosti nemá a také bojové útvary spojenců (to nejsou stejné kontingenty jako vojáci, kteří zde udržují základny, hlídají či pomáhají při rekonstrukci) z Afghánistánu postupně odcházejí (pryč už jsou kanadské, polské či francouzské). Sedmadvacátého května 2014 prezident Barack Obama oznámil, že bojové operace USA v zemi skončí v prosinci 2014 a že počet amerických vojáků se zde sníží do té doby na číslo 9800.
Co to pro válku v Afghánistánu znamená?
Americký list The New York Times zveřejnil v minulých dnech velkou analýzu, jež rozebírá poměrně rychlý postup bojovníků islamistického hnutí Tálibán, kteří se téměř ze všech stran přibližují k hlavnímu městu Kábulu. Džihádisté i ozbrojenci z různých klanů a národů obývajících Afghánistán obsazují další a další pozice a území.
Tím se i zbylí čeští vojáci v této zemi dostávají do stále nebezpečnější situace, protože současně ubývá bojových jednotek spojencům, jež tu poskytují ochranu.
Obrovským problémem je stav, vycvičenost a spolehlivost afghánské armády a policie. Podobně jako v Iráku do nich investovali spojenci miliardy dolarů, ale výsledek nemusí být nijak valný. Podle zpravodajských informací je zejména afghánská policie slabá a nespolehlivá. Často utíká z míst bojů, stahuje se na základny a kromě hlídání opěrných bodů někdy nic nedělá.
Tisíce afghánských policistů a vojáků po výcviku, který jim platili a poskytli spojenci, uteklo k rebelům. Na některých místech tak opět přebral vládu Tálibán nebo místní klany.
Stáhnout a to rychle
Bez dostatečné bojové kapacity ale není možné válku v Afghánistánu vyhrát a je velmi pravděpodobné, že bez početných mezinárodních sil padnou brzy i vlády, jež spojence alespoň naoko podporují. Viděli jsme to kdysi ve Vietnamu, kde po odchodu bojových amerických jednotek komunistický sever v průběhu několika let zvítězil. Vidíme to v Iráku, který neovládá kabinet podporovaný Západem ani armáda vycvičená Západem, ale džihádisté všemožných odstínů a místní rody. Nebo na severu a východě země Kurdové, kteří si užívají oficiálně nevyhlášené samostatnosti.
Afghánistán podle všech indicií míří ke stavu, kdy budou mít rozhodné slovo islamisté a místní národy. Mezinárodní společenství bude oslabovat a radikálové budou posilovat. Vidíme to už dnes, i když se jejich hlavní ofenzíva čekala až příští jaro a léto (po stažení většiny bojových sil spojenců).
Nezbývá než zavolat: Češi, go home! Než bude pozdě.
