VILIAM BUCHERT: Na Krym po ruské okupaci přestali jezdit turisté, poloostrov zažívá s Putinem špatné časy
Většina obyvatel Krymu slavila v březnu připojení k Rusku, navíc politici největší země světa jim slibovali „nový ráj“. Vystřízlivění ale přišlo daleko rychleji, než si obyvatelé přitažlivého a turisticky zajímavého poloostrova mysleli. Pláže, hotely, restaurace a obchody zůstávají i přes léto poloprázdné. Přitom cestovní ruch tradičně patřil k motorům místní ekonomiky. Po ruské anexi se ale pořádně zadrhl.
Za největší problém je považováno zpřetrhání v podstatě všech vazeb na Ukrajinu, přitom více než dvě třetiny ze šesti milionů turistů, kteří přijeli na Krym loni, bylo právě z Ukrajiny. Na poloostrov se ale kvůli bojům na východě Ukrajiny, nejezdícím vlakům a obavám o bezpečnost, nechce ani Rusům (ti tvořili 25 procent turistů) a Bělorusům (s 420 tisíci návštěvníky byli v roce 2013 třetí nejpočetnější národností mezi cestovateli).
„Letošní sezona je ztracená,“ řekla v reportáži rozhlasové stanice Svoboda Ludmila Zajcevová, která vlastní malou turistickou kancelář v přímořském letovisku Jevpatorija. „Pro moje podnikání přineslo spojení s Ruskem mnoho starostí. Tak málo turistů zde bylo naposledy v roce 1970, kdy jsme zde měli epidemii cholery,“ tvrdí Zajcevová.
Podle běloruského webu BelarusDigest.com bylo přitom už v prvních měsících roku jasné, že ani Bělorusové na Krym nepojedou. Nemají totiž jak. Pravidelné vlakové spojení přes Ukrajinu přestalo existovat. A jezdit na Krym přes Rusko je daleko dražší a časově náročnější. Přitom pro Bělorusy neexistuje levnější teplé moře, než byl právě Krym. Ceny jsou tam pořád ještě nižší než v Bulharsku a Turecku, kam někteří Bělorusové letos zamířili. Navíc obyvatelé Běloruska jsou vystrašení ruskou propagandou, která líčí Ukrajince jako „fašisty a krvelačné zloděje“, kteří by mohli turistům ublížit při cestách autem. Fatálním problémem jsou pak boje na východní Ukrajině, které v podstatě úplně znemožňují normální cestování.
Krymu nepomohlo ani to, že prezident Vladimir Putin podle jiné reportáže publikované na webu KyivPost.com, nařídil zlevnění letenek z Moskvy na Krym až o třetinu. Turisté se prostě bojí nestability. Na Krym nelétají kromě ruských ani žádné cizí letecké společnosti, protože podle mezinárodního práva například EU neuznává ruskou anexi. Problematickým se také ukázal přechod na ruský rubl, neboť zatím nejsou v normálním chodu na poloostrově ani finanční instituce.
Dalším problémem je zvýšení cen, protože v době ukrajinské vlády bylo i na Krymu levněji než v samotném Rusku. Ukrajina podstatně omezila i dodávky životně důležité vody, což zdražuje na Krymu potraviny a dělá starosti místním zemědělcům.
Za prvních šest měsíců přijelo na Krym milion turistů, což byl oproti loňsku propad o 35 procent. Situace v posledních letních týdnech je ale ještě nepříznivější. Experti odhadují, že cestovní ruch, který živil mnoho obyvatel Krymu, se letos propadne minimálně o 50 procent. To by byla pro ekonomiku oblasti obrovská rána.
Výzvy ruských politiků, ani to, že některé ruské firmy posílají své zaměstnance za výhodnou cenu na poloostrov, nezabírají. Objíždět Ukrajinu a trávit třeba 15 hodin na trajektech se nechce ani Rusům, kteří raději volí jako svůj cíl Turecko. Z Bělorusů zase profitují letos Litva či Lotyšsko, jenže ty od nich jako země EU, vyžadují vízum, což turisty vždy omezuje.
Nejvíce postižení jsou problémy s turisty na Krymu hoteliéři, majitelé restaurací, cestovní agentury, překladatelé, řidiči, prodejci suvenýrů i výrobci potravin.
Slibovaný ráj tedy Putin na Krym nepřinesl. Naopak, situace se zhoršila. Obyvatelé a podnikatelé na Krymu přitom mají obavy, že pokud turisté nepřijedou rok či dva, už se mnoho z nich nikdy nevrátí. Zatím jen poměrně trpělivě čekají, že se stane nějaký zázrak. Pokud ale bude na sousední Ukrajině panovat neklid, nic se ani na Krymu nezlepší. Stačí pohled na mapu a hned je jasné, že jedině spolupráce Kyjeva a Moskvy pomůže zlepšit život na poloostrově. Jenže vlády v Kyjevě a Moskvě se na nic podobného zjevně nechystají.
