JIŘÍ X. DOLEŽAL: Křesťané v nouzi. Přijměme uprchlíky z chalífátu
Česká vláda by měla okamžitě nabídnout útočiště řádově několika - třeba dvěma - tisícům křesťanských uprchlíků z území obsazených Islámským státem. Jsou součástí našeho kulturního okruhu a když jim neposkytneme útočiště, muslimové je vyhubí.
Kdysi jsem miloval knihu Čtyřicet dní Musa Dagu. Mojžíšovy hory. Franz Werfel. Kniha pojednává o genocidiu Arménů, který provedli muslimové - Turci - na počátku dvacátého století a která stála jeden a půl milionu arménských - křesťanských - našich životů. Když se hrstka křesťanů opevnila na Mojžíšově hoře, vzdorovali islámským bojovníkům čtyřicet dní. Pak je zachránila projíždějící evropská válečná loď. Přivolali ji vysíláním sdělení „Křesťané v nouzi“.
Tehdy bylo jaksi zvykem pomoci někomu na základě toho, že je taky křesťan - jako v podstatě my všichni v křesťanské euroatlantické civilizaci, do které samozřejmě patří a kterou spoluvybudovali i Židi. Pomoci bližnímu, že je křesťan, a tedy našinec - na rozdíl od muslimů, kteří jsou vzhledem k nám cizinci. Zatímco Židi si tento pocit pospolitosti uvědomují (a stát Izrael je jediný kromě USA, který se opravdu i vojensky stará o své občany, kteří v zahraničí potřebují pomoc), křesťané tuhle soudržnost dávno ztratili. Ostatně - kdo se v euroatlantickém světě dnes hlásí ke křesťanství nebo judaismu, že?
Je načase se k té soudržnosti vrátit. Evropa má morální povinnost poskytnout útočiště iráckým křesťanům a jazídům, kteří mají blíž k „naší“ kultuře než k té muslimské. Pokud jim útočiště neposkytneme, tak je bojovníci nejmírumilovnějšího náboženství na světě - islámu - vyhubí. A poskytnout útočiště „našim“ lidem, proti kterým „cizí“ kultura vykonává genocidium, je elementární povinností diktovanou lidskou pospolitostí a soucitem.
