JAN JANDOUREK: Zeman by rád církvi vrátil na Hradě jen ruiny

Kardinál Vlk je vůči Zemanovi dost ostrý. Co se vlastně stalo? Na svých stránkách píše:

„V minulých dnech přinesla média zprávu, že prezident Zeman nechce katolické církvi vydat Mladotův dům na Pražském hradě. Celá tato traktovaná kauza zřetelně ukazuje, jak mnohdy uvažuje naše dnešní politická reprezentace: Nemá často žádný smysl pro právo a spravedlnost, spíše se arogantně staví nad zákon a nad ústavu a chce většinou rozhodovat autoritářským stylem, který dobře známe z naší totalitní minulosti.“ A dále“ „ÚS zn. IV. ÚS 822/11 z 22. 4. 13 o nemovitostech na Pražském hradě, že „vládní nařízení č. 54/1955 Sb nemohlo být platným právním titulem pro převod předmětných nemovitostí na stát“. (…) „Takže panu prezidentovi Mladotův dům nepatří! Pokud o něm chce rozhodovat způsobem, jak ve své zprávě z 15. srpna uvádí ČTK, pak je to hrubý projev arogance moci. Dva objekty na Hradě je pan prezident ‚ochoten‘ blahosklonně navrátit: Jiřský klášter a Nové proboštství, které stát, rozuměj Hrad, nechal zpustnout a zničit takovým způsobem, že dnes ‚vyžadují miliardové investice, na které stát prostě nemá‘ (prezident Zeman). Tyto nemovitosti je prezident ochoten vrátit s podmínkou, ‚že se církev veřejně zaváže, že tyto opravy uskuteční‘. Jaká hrubost! Nechají to zpustnout a v takovémto stavu, ještě s takovou podmínkou, jsou ‚ochotni to laskavě‘ vrátit.“ Třem soukromým osobám přitom na základě stejného nálezu byly nemovitosti na Hradě vráceny. Vlk říká, že může dojít až na soud.

Méně Zemana, více spravedlnosti

Mladotův dům, který byl barokně přestavěn na počátku 18. století, má církev nyní projatý na 99 let a slouží jako zázemí pro katedrálu svatého Vít, se ale Zemanovi vracet nechce. Rozhořčení kardinála Vlka je pochopitelné. Buď církev na nějak majetek právo má, nebo ho nemá. Pokud má, má se jí vrátit. Pokud nemá, tak tedy nic. Není žádný důvod, proč by měl prezident rozhodovat o vlastnictví podle kritéria „je to příliš zachovalé, to si necháme, ruiny si vezměte, ale jen když je opravíme“. To je skutečně bravurní ukázka toho, jak si Zeman představuje právní stát.

Miloš Zeman měl vždycky poněkud „tvůrčí“ vztah k cizímu soukromému majetku. Vyslovil se také v „kauze Regecová“. Kadeřnice Markéta Regecová odmítala prodat firmě Philips svůj pozemek v Hranicích, protože se jí cena zdála nízká. Nakonec zvítězila a získala v roce 2001 za kus louky pětadvacet milionů korun. Pět milionů od města Hranice, dalších dvacet přímo od Philipsu. Předtím si ale musela vyslechnout, jak tehdejší premiér Zeman tvoří průpovídky jako „více Philipsů, méně Regecových“, tedy že fabrika je víc než občan a jeho práva. Proč tak hloupě tehdy (i dnes) mluvil? Nebudeme asi moc daleko od pravdy, když tipneme na snahu zalíbit se vždy spolehlivě závistivým masám. Když nemám miliony a baráky já sám, nebude je mít nikdo.

Firma Philips se tehdy kázala schopnější vyjednávat o zájmech českého občana, než se na to zmohl premiér. Dost ostuda.

Celá věc je dost bizarní. Zeman nemá žádné právo klást si podmínky. Ostatně stát přispívá na provoz všech církví ročně asi 1, 5 miliardy korun a v rámci restitucí 2 miliardy. Státní příspěvek se bude postupně snižovat až k nule. Představa, že církev věnuje stamilióny – ne-li více – do opravy dvou objektů, je nesmysl. Investovat musí i do jiných ruin, které nechal komunistický režim zchátrat a také zajistit svůj běžný provoz. Kardinál Vlk už ovšem pražskou arcidiecézi neřídí, bude záležet na tom, jak si s věcí poradí kardinál Dominik Duka. Ten ohledně svatovítské katedrály uzavřel „kompromis“ se státem, jehož výsledkem ale je, že katedrála nebyla církvi přiznána, jen se církev podílí na správě chrámu. Katedrála je ovšem národní symbol, tam lze dohodu ještě chápat, byť Vlk šel ostřejší cestou a možná by to nakonec vyhrál. Nějaký dům je ale jen dům. Není symbolem ničeho. Dnes snad už jen symbolem podivných představ některých politiků o právu a spravedlnosti.