ANDREA HOLOPOVÁ: Kurzarbeit v Česku – ne všechno z Německa je fajn
Vláda se shoduje s odbory i zástupci zaměstnavatelů na rozšíření programu dotací na pracovní místa, pro který po německém vzoru používá název „kurzarbeit.“ Je to prý cesta jak ochránit pracovní místa před dopadem sankcí na vývoz českého zboží do Ruska. Realitou ale může být umělé udržování firem na účet daňových poplatníků.
Už před dvěma lety Nečasova rádoby pravicová vláda vyčlenila na dotování pracovních míst 400 milionů korun. Stát platil skrze evropské fondy firmám mzdy lidí, pro které nebylo dost práce na plný úvazek. V práci strávili lidé jen část pracovní doby a ve zbytku se měli vzdělávat. Podle německého vzoru se této dotované práci na částečný úvazek říká „kurzarbeit.“
Pro mnoho lidí je téměř všechno z Německa svaté. Kurzarbeit je ale velký omyl. Dotace nikdy ekonomice nepomohly, vždy pomůžou jen jedněm na úkor druhých. Na tom nezmění nic ani fakt, když nový dotační program vymyslí v Německu.
„Za cenu mrhání veřejnými prostředky by se tak při životě udržovaly neperspektivní firmy, či dokonce celá odvětví, a to ve jménu líbivého boje za udržení pracovních míst,“ říká k tomu pro Reflex.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
Nyní se vláda, odbory i zástupci zaměstnavatelů shodují, že nastal čas program „kurzarbeit“ rozšířit. Podnítila je k tomu obava z možného stupňování obchodní války mezi Evropskou unií a Ruskem.
Podnikatelům se není co divit, že chtějí kompenzace, když je politici poškozují sankcemi, které jim brání vyrábět a svobodně prodávat zboží. Zaměstnavatelé by spíš ale měli podporovat politiky, kteří jsou proti obchodním sankcím a pro nižší daně. To by byla lepší cesta. Takhle nám hrozí, že tu místo demokracie budeme mít korporativismus – vládu firem na účet daňových poplatníků.
