JIŘÍ X. DOLEŽAL: Civilizační zásady, které budeme muset opustit
Euroatlantická civilizace stojí před zásadním problémem. Buď přehodnotí své zásady rovnosti před zákonem a jisté normy civilizovanosti, nebo zanikne. Upozorňuji, abych zase nebyl trestně stíhán: Já k těm krokům nevyzývám, jen konstatuji, že je přijmeme nebo zemřeme.
Judeokřesťanská euroatlantická civilizace je cílem totální války ze strany islámských radikálů již řadu let. Jak však narůstá území kontrolované jen bandami IS či Hamásu, jak v severním Iráku získali islamističtí bojovníci obrovský přísun peněz z ropy a jak islámský fundamentalismus a terorismus globálně sílí, budeme se chtíce nechtíce muset vrátit ke starším — a nyní již zavrženým a neakceptovaným — řešením. K bipolárnímu vidění světa my versus oni. Nastíním jen několik bodů, ve kterých si budeme muset ujasnit, že volnost, rovnost a bratrství platí jen pro nás z našeho světa a zbytek světa se bude posuzovat jinak. Pokud tak neučiníme, naše civilizace skončí.
- Braní zajatců — válečné konflikty vždy doprovázelo braní zajatců a jejich povraždění jsme v Evropě zavrhli už po turecké ofenzívě. Nyní se v praxi již zcela běžně uchylujeme k tomu, že zásadně — pokud nejsou informačním zdrojem — zajatce nebereme, ale rovnou zabíjíme. Vzít do zajetí běžného bojovníka IS nemá nejmenší smysl. Tedy — zajatce nezabíjíme, zabijeme nepřítele rovnou a nepokoušíme se ho zajmout. Aby bylo jasno: Plně se ztotožňuji s tím, že je lepší táliba zabít raketou z dronu, než by ho za ohrožení vlastních životů brali rangers do zajetí.
- Svoboda vyznání — pokud nebudeme chtít, aby se Evropa stala dějištěm podobných událostí jako dnes Irák, budeme dříve nebo později muset bez ohledu na náboženskou svobodu zakázat a aktivně potlačovat řadu odnoží či směrů islámu — třeba wahhábismus — a stát bude muset přísně dohlížet, aby v rámci umírněných (a tedy tolerovatelných) směrů islámu nedocházelo k propagaci islamismu. To jest — islám budeme včetně jeho náboženských shromaždišť muset podrobovat zcela nadstandardnímu úřednímu dohledu. Tak nestandardnímu, že bude porušena rovnost před zákonem kvůli vyznání, například nebudeme pravděpodobně moci tolerovat ani islámské náboženské školy.
- Ekonomický imigrant — lidé přicházející do Evropy z rozvojových zemí budou muset být chápáni nikoliv jako hosté, ale jako nepřátelé, tedy ti, k jejichž odpuzení je potřeba použít i síly. Lodě s uprchlíky z Afriky plující přes Středozemní moře do Španělska a Itálie budeme muset násilím vracet do Afriky, případně pasažéry přesadit na naše lodě a odvézt je zpět do Afriky. A budeme si muset zvyknout, že při tom všem občas nějací ti imigranti zahynou.
- Náboženská policie — v naší, ateistické Evropě samozřejmě spíše etická policie, která bude vynucovat na komunitách imigrantů obecné normy evropské slušnosti. Podobně jako v Súdánu nesmí být žena odhalená, a když je, policie ji sebere a potrestá, v Evropě by nemělo být tolerováno přistěhovalcům z Maghrebu, aby v jimi obydlených čtvrtích západní Evropy oplzle pokřikovali sexistické výroky na naše — nezahalené — ženy. Budeme si muset zvyknout za podobné projevy provádět násilné repatriace.
- Etnická pozitivní diskriminace — nezadržitelně se blíží doba, kdy obrana Státu Izrael — nedílné součásti naší civilizace a teritoriálně i kolébky křesťanské ideologie — převýší možnosti židovského státu. Pokud nebudeme chtít přihlížet druhému holocaustu, prováděnému sousedícími arabskými zeměmi, bude muset celá EU začít platit „daň na Židy“, přesněji daň Izraelcům na náboje. Nemám z těchto skutečností nejmenší radost a netěším se, až budou opatření uvedena do praxe. Pokud je ovšem do praxe neuvedeme, euroatlantická judeokřesťanská civilizace zanikne.
