ANDREA HOLOPOVÁ: Merkelové roste konkurence: Němečtí euroskeptici poprvé zabodovali

Strana Alternativa pro Německo (AfD) byla založena v roce 2013, kdy jí těsně utekl úspěch ve volbách do spolkového sněmu, když získala 4,7 procenta hlasů. Hlavním bodem programu strany je euroskepticismus, zejména požadavek návratu k německé marce.

Letos na jaře už strana uspěla se 7 procenty ve volbách do Evropského parlamentu. A nyní dokonce získala 10 procent ve volbách do saského parlamentu.

„AfD  konečně prorazila na německou politickou scénu!“ okomentoval historický úspěch strany podle agentury Reuters lídr Bernd Lucke.

Nynější volby do saského sněmu znamenají pro AfD průlom. Za dva týdny se konají volby v dalších dvou bývalých východoněmeckých zemích, Durynsku a Braniborsku. Úspěch strany může povzbudit voliče v dalších spolkových zemích, když vidí, že se strana v Sasku prosadila.

Podle průzkumů sebrala AfD voliče hlavně vládnoucím křesťanským demokratům z CDU. Ta vládne na spolkové úrovni ve velké koalici se sociálními demokraty. V Sasku vládla dosud CDU s liberální FDP, ta ale z místního parlamentu vypadla.

Podle některých názorů se Merkelová neshodne se svými pravicovými voliči například právě v pohledu na EU. Voliči, kteří nyní mají v AfD alternativu, vidí, že CDU není tak pravicová, jak o sobě tvrdí. I když to samozřejmě žádnou novinkou není.

Alternativa pro Německo prosazuje, aby každá země Evropské unie mohla opustit eurozónu, a obhajuje návrat k marce. Kritizuje německou energetickou politiku nahrazení jaderných elektráren větrníky. AfD také prosazuje přímou demokracii podle švýcarského modelu.

Mnoho lidí si po celé Evropě myslí, že Německo je pevným zastáncem stále hlubší evropské integrace a že euroskepticismus může mít úspěch leda v Británii. Poslední úspěch AfD ale ukazuje, že i v samotném jádru EU lidé reálně vidí dopady unijní politiky.