Předseda vlády Bohuslav Sobotka

Předseda vlády Bohuslav Sobotka Zdroj: Archív

ANDREA HOLOPOVÁ: Když minimální mzda tak aspoň 100 tisíc korun měsíčně. Ne?

Andrea Holopová

Premiér Bohuslav Sobotka navrhuje růst minimální mzdy na 9200 korun měsíčně. Třetina lidí si ale podle průzkumu představuje ideální minimální mzdu vyšší než 20 tisíc. Proč ale taková skromnost, jestli si lidé myslí, že vyšší minimální mzda znamená lepší živobytí? Na první pohled to tak může vypadat. Skutečnost je ale jiná.

Vláda se už domluvila, že od příštího roku bude minimální mzda 9000 korun místo nynějších 8500 korun měsíčně. Premiér ale nyní navrhuje růst o 700 korun na 9200 Kč. Vláda vydala studii, podle které vyšší minimální mzda nezvyšuje míru nezaměstnanosti. Státní Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zase provedl studii, podle které si třetina domácností představuje ideální minimální mzdu vyšší než 20 tisíc korun měsíčně.

Ekonomická logika ale jasně říká, že jestliže má firma určitý objem peněz, které rozděluje mezi zaměstnance, těžko jim může platit víc na lusknutí prstu vlády. Zvýšením minimální mzdy se automaticky nezvýší příjmy firmy.

Udělal by to tak každý, kdo má nějakou firmu: Když nemáte na mzdu dost peněz, buď nějaké zaměstnance propustíte, nebo rovnou přesunete výrobu do ciziny, kde budou lidé pracovat za míň.

A to asi vláda tuší, proto minimální mzdu zvyšuje „jen“ o stokoruny. Kdyby si to nemyslela, bude chtít pro své občany jen to nejlepší a zvýší minimální mzdu třeba na 100 tisíc.

Vláda se přesto snaží dokázat, že vyšší minimální mzda nemá vliv na výši zaměstnanosti. Vyrobila si k tomu analýzu, podle které největší vliv na počet zaměstnaných lidí má ukazatel HDP. To je ale falešný závěr. HDP není nic jiného než součet hodnoty toho, co lidé vyrobí. Když pracuje více lidí, vyrobí se toho více.

Studii vlády kritizuje pro Reflex.cz i ekonom Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen:  „Známá ekonomická teorie o tom, že vysoká úroveň minimální mzdy vede k vyšší nezaměstnanosti, platí. Ale ve státech s přebujelým sociálním přerozdělováním, jakým je i Česko, hraje podstatnější roli výše sociálních dávek.

Nemá tedy cenu analyzovat, zda má být minimální mzda o stokoruny vyšší nebo nižší, podstatné je razantně omezit ono přebujelé sociální přerozdělování.“

Vláda by měla přestat politikařit a zvedat minimální mzdu o stokoruny. Jestli si myslí, že vyšší minimální mzda rovná se vyšší životní úroveň, ať ji rovnou zvýší na 100 tisíc korun měsíčně.