Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: ČTK

Prezident Zeman byl v den státního svátku v Řecku. Není to nakonec dobře?

Oliver Adámek

Miloš Zeman si v době, kdy jsme slavili Den české státnosti (28. září), odskočil na neoficiální, státem placenou, dovolenou na Rhodos, kde si společně se svými ruskými přáteli užil 70. narozeniny. Za normálních okolností není absence hlavy státu během státního svátku akceptovatelná. Jenže dá se vůbec mluvit o normálních okolnostech, když je v čele země někdo jako Zeman?

Jak uctil „kolaboranta“

Připomeňme si nejdříve, jak se vyjadřoval Miloš Zeman, coby tehdejší premiér, k tomuto svátku před 14 lety. V květnu roku 2000 procházel sněmovnou návrh na uzákonění 28. září jakožto oficiálního státního svátku v souvislosti s výročím úmrtí svatého Václava. Zeman tehdy z pozice premiéra označil svatého Václava za „symbol servility a kolaborace“ a jako jeden z mála poslanců se proti tomuto návrhu postavil. Doslova řekl: „Tento návrh, pokud by byl přijat, by nebyl oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace. Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem." Podobně návrh okomentoval například komunista Vojtěch Filip.

Ovšem minulý rok, v době vlastní prezidentské inaugurace, Zeman uctil v pražské svatovítské katedrále položením květin relikvii – koho jiného, než „kolaboranta“ svatého Václav. Skutečně prezident s konzistentními názory.

Trapnost střídá trapnost

Před pár dny zase na proputinovské konferenci na řeckém Rhodosu prezident oznámil, že „válka na Ukrajině naštěstí skončila“ a „země (myslel tím Ukrajinu – pozn. redakce) se může nyní stát teroristickou základnou“. Tomu se musí každý soudný člověk smát.  

Byl to jen další, pro Zemana nezbytný, projev patolízalství a bratrské náklonnosti k ruskému režimu. A na závěr ještě přidal poznámku, že protiruské sankce jsou zbytečné a vyzval k jejich zrušení. To vše v ruštině, aby nezůstala ani špetka důstojnosti a reprezentativnosti.

Dále se vyjadřoval k počínání takzvaného Islámského státu v Sýrii a Iráku, konkrétně hovořil popravy novinářů. To samozřejmě znamenalo další trapný a cynický vtip o jeho vztahu k novinářům: „Na televizních obrazovkách vidíme všichni popravy novinářů. Mimochodem já, jako všichni politici, novináře, hlavně politické komentátory, nenávidím, ale přesto se mi takový přístup k novinářům zdá nepřijatelný." Tohle říká hlava státu k tomu, že teroristé uřezávají lidem hlavy?

Jako vždy je u Zemana na prvním místě nesmyslná žoviálnost a pseudohumor před obranou lidských právy. Ale čemu se divit? Vždyť je to Miloš Zeman tak, jak ho známe a jak ho někteří z Čechů mají rádi. Ostatně přímou prezidentskou volbu vyhrál loni poměrně jasně.

Ještě chvilku si ho tam nechte

V kontextu s těmito vyjádřeními prezidenta snad ani nedomýšlejme, co by vypustil z úst na adresu patrona Čech a Moravy svatého Václava, dnes.

Umístění Zemana dostatečně daleko od našich hranic v době státního svátku bylo celkem výhodné a do budoucna se nám tato alternativa může hodit. Nejlépe natrvalo. Ale neměli bychom to s optimismem přehánět. Víme, že ani v Rusku či v tom Řecku, by to se Zemanem dlouho nevydrželi. Chvilek, kdy není doma, bychom si ale měli více užívat.