JAN JANDOUREK: Írán a Rusko se dávají dohromady. Společně chtějí čelit západním sankcím
Íránský prezident Hasan Rúhání kritizoval v pondělí západní sankce proti Moskvě jako „špatný nástroj“ a nechal se slyšet, že jeho země je připravena poskytnout Rusku veškerou pomoc, jakou bude potřebovat. Podle Rúháního jsou různé možnosti, jaká protiopatření přijmout, tvrdil prezident v ruské státní televizi Rossija-24.
Zdá se, že zažijeme velké globální líbánky mezi Ruskem a Íránem. Minulý týden na zasedání Valného shromáždění OSN íránský prezident Rúhání oznámil, že Írán a Rusko mají zájem na projektech týkajících se jaderné energetiky. Zájem o větší spolupráci v obchodu a energetice mají obě země už delší dobu. Jádro je přitom předmětem sporu mezi Íránem a Západem, protože Západ Írán podezřívá z ambicí získat jaderné zbraně. Pokud to tak je a zemi by se to podařilo, znamenalo by to další změnu rozložení sil v oblasti. Velké obavy má především Izrael, jenž leží doslova na dostřel. Írán Izrael neuznává a podporuje protiizraelské skupiny, jako jsou Hamás nebo libanonský Hizballáh. Izrael zase pokládá Írán za největší nebezpečí pro své národní zájmy. Íránští vůdci v minulosti opakovaně vyzvali k likvidaci židovského státu a je zřejmé, že vlastnictví jaderné zbraně by jejich řečem dalo větší váhu.
Rúhání byl v městě Astrachaň v jižním Rusku na summitu kaspických států, který začal v pondělí. Jednal tam společně s prezidentem Putinem a vůdci z Kazachstánu, Turkmenistánu a Ázerbájdžánu.
Oběti sankcí
Rúhání a Putin si jistě měli o čem povídat, protože obě země jsou objektem západních sankcí, jež se jim pochopitelně nelíbí. V případě Ruska jde ovšem o čerstvou záležitost, kterou vyvolal ruský vpád na Ukrajinu. Předtím předcházelo postupné ochlazování a stále více bylo patrné, že „restart“ vztahů mezi USA a Ruskou federací se prezidentu Obamovi příliš nepovedl, leda by měl Obama na mysli restart studené války. K dobrému mu lze přičíst jen to, že on si s ochlazováním nezačal.
Vztahy mezi USA a Íránem jsou špatné dlouhodobě, a to od pádu režimu šáha Mohammada Rezy Pahlavího v roce 1979. Podle západních médií, například redaktora listu New York Times Ricka Gladstona, se zdá, že íránští stoupenci tvrdé linie přesvědčili duchovního vůdce země Chameneího, že zlepšení ekonomických pout s Ruskem (také postiženým sankcemi) by posílilo vliv Íránu. V srpnu už se Íránci s Rusy předběžně dohodli, že by Rusko kupovalo ropu a Írán zase vybavení pro energetiku, strojírenské výrobky a potraviny.
Nové přátelství
Vztahy mezi Íránem a Ruskem jsou složité. Problémem bylo mimo jiné právě Kaspické moře. Své zájmy tu má hned pět zemí – Rusko, Írán, Kazachstán, Ázerbájdžán a Turkmenistán –, jež se nemohou dohodnout ohledně podílů na ropě a plynu, které je tu možné těžit. Rusko také kdysi podpořilo sankce uvalené na Írán Radou bezpečnosti OSN a ty značně tísní rozvoj íránské ekonomiky. Pokud se teď obě země sbližují, nebude to jen zdvořilostní akt.
Rusko by mohlo být významným dovozcem íránské ropy. Sankce uvalené USA a EU v letech 2011 a 2012 postihly íránský energetický sektor. Jeho zisky klesly mezi lety 2012 až 2013 na polovinu. Moskva a Teherán také vědí, že mají společné geostrategické zájmy, například podporu Bašára al-Asada v Sýrii. Ten bojuje proti povstalcům, kteří jsou podporováni Západem. Obojí je též dobrá příležitost vzbudit nevoli USA. K této „dvojce“ se přidá nejspíš i Čína, jež má zájem na zvýšeném importu ropy. Pokud bude tento trend pokračovat, vznikne možná velká rusko-íránsko-čínská aliance, což bude v příštích letech a desetiletích pro postavení USA ve světě značná výzva.
