JAN JANDOUREK: Zeman si myslí, že máme moc vysokoškoláků. Nemáme
Miloš Zeman zase pohovořil před lidem a zase vykládal věci, jež nemají smysl. Tentokrát aspoň mluvil slušně. V Ostravě před vysokoškoláky pronesl, že jich je příliš mnoho, prý asi dvojnásobek, než by bylo třeba. Jak k tomu názoru došel, není jasné.
Mezi prostým lidem, který žádné tituly nemá, je populární představa, že ti ostatní mají titulů moc a že to nic neznamená. Poukáží pak na plzeňská práva (chudáci ti, kdo je studovali poctivě) a na tituly našich politiků. Pak se obohatí zprávami z médií o tom, jak nám chybějí řemeslníci, a je jasno. Na vysoké se má brát méně lidí, jinak nebudeme mít instalatéry a dělnická třída tady ze svých daní platí darmožrouty, co budou jednou brát dvakrát tolik. To je samozřejmě nesmysl, vysokoškoláci, pokud práci najdou, budou na daních platit víc než dělnická třída a ve svobodné společnosti nikdo nikomu nebrání vyučit se instalatérem. Toto téma se stále vrací. Podobnou otázku jsme řešili už před čtyřmi lety v Reflexu. Protože jsem to psal já, tak ten starý článek vykradu, když kradu ze svého. Tehdy nám řekl sociolog Petr Matějů: „Nemáme příliš mnoho vysokoškoláků. Pokud jde o podíl osob s vysokoškolským vzděláním v dospělé populaci (25 až 64 let), patříme stále k zemím s nejmenším podílem osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Nebýt Turecka a Brazílie, byli bychom na posledním místě v OECD.“ Trend se však podle něj mění: „V současné době patříme k zemím s největšími přírůstky počtu studentů, což zvyšuje i podíl vstupujících z příslušné věkové kohorty. Podle posledních údajů UIV vstupuje na vysokou školu okolo 35 procent příslušné věkové kohorty (nepočítáme-li vstupy osob starších, jež se pro studium z různých důvodů rozhodují později, tzv. odložená poptávka). V současné době je náš trh práce stále vysokoškoláky nenasycen. Vzdělání se prostě skvěle zhodnocuje na trhu práce.“ Jan Sokol z FHS UK soudil, že chybějí hlavně studenti technických oborů. „Lze si představit, že humanitní obory lidé studují z čistého zájmu, ale obávám se, že mnozí si dělají o své budoucnosti iluze. Přitom jsou obory, kde je nenaučí ani pracovat v cizím jazyce — co si pak, chudáci, počnou?“
Strašidlo překvalifikace
Podle Sokola máme mnoho čistě akademických a úzce specializovaných „bakalářských“ programů, kde celkem není naděje, že se absolvent snadno uplatní. U doktorských programů počty studentů vůbec neodpovídají příležitostem k odbornému uplatnění. Už dnes personalisté mluví o „overqualification“, „překvalifikaci“. Mýtus překvalifikace je skutečně zlo. Osobně jsem byl u malého výběrového řízení, kdy na místo v novinách málem nebyla vybrána slečna, protože byla příliš vzdělaná, inteligentní a podobně. Jenže jsme ji naštěstí vzali. Pak se ale divme, že někteří lidé už své vzdělání při přijímacích pohovorech tají. Představa, že něco zachrání „pár studentů, co někde seženeme“, není na místě. Upřímně řečeno, vysvětlovat mládeži banality z historie, třeba co jsou to Lidice, výrobu zdržuje.
Kdyby byli studenti jen překvalifikovaní, bylo by to ještě dobře. Spíš to vypadá tak, že jsou nedokvalifikovaní. To však není problém jejich počtu, ale úrovně škol. Máme moc vysokoškoláků? „Ano,“ odpovídá lakonicky Václav Klaus ml., ředitel pražského Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG). A zda najdou uplatnění na trhu práce? „Pokud je nějaká spravedlnost, tak ne. Ale okolní svět se poslední dobou chová dost ‚divně‘. Mladí lidé by měli studovat, aby se naučili něco, co jiní lidé nedovedou nebo to dělají s většími náklady. To ‚něco‘ by přitom měla být věc, po níž je ve společnosti reálná poptávka. Babička na vesnici by měla být schopna pochlubit se, že její vnuk ,študuje na ...‘.“
Proč nezačít u pumpy?
Ivo Možný říká: „Jsou země, kde je normální, že někteří absolventi klasických studií nebo sociologie vezmou první zaměstnání u benzínové pumpy, kdežto jiní dostanou nabídku od brokerské společnosti s platem vyšším, než měl jejich profesor. A že v průběhu deseti let se možná místo těch dvou na společenském žebříčku vymění. V každém případě platí, že mít vysokou školu nemůže člověku uškodit. Aby to bylo fér k těm ostatním, měl by ovšem každý na své vzdělání aspoň přispívat.“ Takže je vysokoškoláků příliš, nebo je jich ještě málo? Vlastně se všichni shodují. Diplomů hodně, ale kvalita kulhá.
To nic nemění na tom, že střílet od boku čísla, kolik by mělo být vysokoškoláků, je nesmysl. I student napůl líný se naučí aspoň něco, což je pro společnost lepší, než kdyby neuměl nic. Stačilo by, kdyby i zcela odtažité obory vzdělaly studenta aspoň v jednom cizím jazyku a naučily ho zpracovávat informace. Nedávno Miloš Zeman varoval před nezaměstnanými kulturními antropology. Jak myslí, osobně neznám ani jednoho.
