Na Zlínsku vybuchují sklady munice, stát to nemá pod kontrolou, ohrožuje tím své občany
Vysvětlit obyvatelům několika obcí na Zlínsku, proč v blízkosti jejich domů vybuchují sklady s municí, se politikům a úředníkům už několik týdnů nedaří. Ať říkají cokoli (většinou, že situace se řeší a že bude brzy vyřešena), realita je jiná. Ve středu muselo být několik stovek lidí z Haluzic a Lipové evakuováno. Naštvanost obyvatel stoupá, protože systém kontroly, uskladnění a provozu některých muničních skladů není zjevně v pořádku.
Sklady, kde vybuchuje munice (podobný případ se odehrál v polovině října u Vrbětic), pronajala česká armáda. Stát se proto nemůže nijak zbavit své odpovědnosti za jejich bezproblémový provoz. Jenže, jak je vidět, státní orgány nemají o konkrétní situaci na těchto místech žádné větší znalosti. Do doby, než došlo k výbuchům, které mohly ohrozit místní obyvatele, se o to nikdo moc nezajímal.
„Mám velmi nepříjemný dojem ze všeobecného alibismu a toho, jak si jednotlivé státní instituce přehazují odpovědnost za kontrolu tamního muničního skladu,“ napsal v tiskové zprávě v říjnu premiér Bohuslav Sobotka. Když se někteří poslanci pak domáhali toho, aby ministři obrany (Martin Stropnický) a vnitra (Milan Chovanec) zveřejnili, kde jsou na území Česka podobné sklady a jak je zabezpečena bezpečnost obyvatel v blízkých obcích, odpovědi se nedočkali. Komunistický poslanec Pavel Kováčik dokonce v Poslanecké sněmovně kolegy upozorňoval, že by nebylo správně, aby se otevřeně hovořilo o tom, kde je munice uskladněna, protože by se taková informace mohla dostat i k teroristům. Bylo by zajímavé sledovat, jak by Kováčik pochodil se svými „teroristy“, kdyby takto hovořil s matkami dětí, jež bydlí ve vesnicích, kde munice vybuchuje.
Přitom ve středu vybuchlo 12,8 tuny munice ve skladu, který si pronajímá ostravská společnost Imex Group a ta provozovala i sklad, kde to bouchalo v říjnu.
Je více než zjevné, že se systémem kontroly, uskladnění a provozu některých muničních skladů není vše v pořádku. Stát by měl místo mnoha řečí a ujišťování, že „už bude líp“, rozhodně a okamžitě při řešení tohoto problému zasáhnout, protože v tomto případě se jedná skutečně o ohrožení života občanů země.