JAN JANDOUREK: Američané mají novou kosmickou loď, která má zamířit k Marsu. Zatím ale projekt Barack Obama dost zkomplikoval
Prezident Barack Obama má pozoruhodný talent, že se mu zatím podařilo pokazit všechno, na co sáhnul. Patrné je to především na pohromách, které způsobil zahraniční politice. Nevyšla snaha o sblížení s Ruskem, nezískal si lásku islámského světa, Irák je na tom ještě hůř než předtím, mimo jiné také kvůli stažení amerických vojáků. Jednou z věcí, která se Obamovi také „podařila“ bylo zdržení a poškození amerického vesmírného programu. Program Constellation, který byl vyhlášen za prezidenta George W. Bushe, byl zastaven. Nakonec se podařilo zachovat aspoň loď Orion, která by Američanům vrátila vlastní kabinu pro pilotované kosmické lety. Po konci provozu raketoplánů jsou dnes všichni odkázáni na ruské Sojuzy, za což se samozřejmě hodně platí. Navíc se objevily politické spory, které činí budoucí spolupráci v oblasti vesmírných letů dost nejistou.
Obama také přišel s ideou, že doprava lidí na oběžnou dráhu by se měla svěřit soukromníkům. Přinejmenším v tom může mít pravdu. Soukromníci už dnes dokáží dopravit náklad na stanici ISS, třeba SpaceX s lodí Dragon, která už stanici navštívila několikrát. Teď sice jedna z těchto nákladních lodí explodovala, ale trend se tím nezastaví. Soukromá americká raketa Antares v říjnu explodovala několik sekund po startu z komerčního kosmodromu na ostrově Wallops Island ve státě Virginie. Raketa bez posádky měla do vesmíru vynést nákladní loď Cygnus s téměř 2,3 tunami nákladu. Jenže rakety vybuchovaly každému. Časem dojde i na lety lidí, je to jen otázka času. Je pravděpodobné, že efekt bude podobný jako u každé soukromé komerční činnosti, kde je konkurence. Vývoj půjde rychle dopředu a ceny klesnou.
Pro a proti
Obamovy plány našly podporu u některých lidí spojených s kosmickým programem. Elon Musk, šéf společnosti SpaceX tvrdí, že zrušení projektu bylo jen otázkou času a Obama udělal dobře, když s tím přišel raději dříve než později. Astronaut z Apolla 11 Buzz Aldrin chválí snahu o rozvíjení komerčních možností vesmírných letů. Astronauté Neil Armstrong, Jim Lovell a Eugene Cernan Obamovo zrušení projektu Constellation považují za devastující, protože přijdou nazmar už vynaložené prostředky v řádu miliard dolarů a ztratí se hodně času. Amerika se tak stane kosmickou mocností druhého až třetího řádu.
Zatím je ale důležité, že NASA se pokouší dál o vývoj vlastního pilotovaného prostředku. Let na Měsíc a na Mars je tak nákladnou záležitostí, že bez účasti státu by to nebylo možné, přinejmenším ne v dohledné budoucnosti. Orion má za sebou první zkušební let. Loď při 4,5 hodiny trvajícím letu dvakrát obkroužila Zemi. Při druhém obletu pak za pomoci motoru druhého stupně rakety vystoupala do nejvyššího plánovaného bodu 5800 kilometrů. Poté se od ní v pořádku oddělil druhý stupeň rakety a servisní modul a Orion nastoupil cestu zpět k Zemi.
I příroda je problém
Kromě Baracka Obamy a další případné nepřízně politiků může kosmický program ohrozit i nečekaný problém, který souvisí s údajnými klimatickými změnami. Jde o to, co by mohlo postihnout kosmodrom na Floridě. Geologové z University of Florida říkají, že klimatické změny, které působí vzestup mořské hladiny a tím i energii mořských vln, mohou ovlivnit operace kosmického centra v příštím desetiletí. Studovali pláž na Cape Canaveral od roku 2009 a také v době, kdy pobřeží zasáhly hurikány. Efekt narušení půdy je již znatelný. Místa, která byla po celé roky stabilní, najednou zmizela. Duny, které v minulosti chránily Kennedyho kosmické centrum, byly srovnány během tropické bouře v roce 2008, své způsobil také hurikán Irene v roce 2011 a hurikán Sandy v roce 2012. NASA nyní ve spolupráci s dalšími institucemi provádí výzkum, který má ukázat, proč mechanická eroze zasáhla oblast pobřeží dlouhou asi 6 mil. Právě tam jsou startovací rampy, které používal raketoplán a ještě předtím mise Apollo.
Vyrovnat se s ničivými oceánskými vlnami bude ale pro NASA zřejmě mnohem snazší, než bojovat s proměnlivými náladami politiků, kteří rozhodují o vesmírném rozpočtu.
