Je mučení teroristů skutečně špatné? Nic jiného na islámské zločince nezabírá
Konflikt kultur navozuje bizarní fakt: Pokud budeme chtít udržet vysoké standardy lidských práv a svobod v euroatlantické společnosti, budeme je muset aplikovat výhradně v rámci svého vlastního civilizačního okruhu.
Planetou totiž hýbe nový skandál – americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) mučila nebohé muslimské teroristy a pošlapávala jejich lidská práva. Jde o hlavní zprávu tohoto týdne a největší skandál za poslední desetiletí služby. Vyšetřovací výbor amerického Senátu totiž ve středu ve své zprávě uvedl, že CIA mučením příslušníků teroristické sítě Al-Káida dalece překročila právní hranice a výslechové metody byly mnohem horší, než se vědělo.
Přitom nejde o to, že by vězni měli varlata ve svěráku. „Agenti při výsleších vyhrožovali zapnutou elektrickou vrtačkou Abdaru Rahímu Našírímu, členovi al-Káidy souzenému za zosnování bombového útoku na loď USS Cole v roce 2000. Nejméně jeden zadržený byl podle dokumentů terčem sexuálního vyhrožování s pomocí násady od koštěte." A taky vězňům CIA předstírala, že jdou na popravu.
Zákaz mučení je výdobytek euroamerické kultury, naší civilizace, a v jiných kulturních okruzích (Asie, jižní Amerika či Afrika) je mučení vězňů pořád samozřejmostí a neřeší ho tam. V kulturách, odkud pochází zdrcující většina teroristů - přesněji v kultuře islámské - je obyčejný život chudého džihádisty mnohem méně komfortní než život spolupracujícího vězně v americké věznici na kubánském Guantanámu.
A samotným vězením teroristům strach nenaženeme. Navíc smrt při džihádu je oslavována jako mučednictví.
Většina teroristů pochází ze zemí, kde je mučení vězňů běžnou součástí justice. Provinilci jsou na jeho realizaci přivyklí, a jsou psychicky plně připraveni odolávat mírnějším výslechovým metodám užívaných v naší kultuře. Proto, abychom získali od teroristů informace o chystaných vražedných útocích na nás samé, nám nezbyvá (chceme-li přežít), omezit zákaz mučení na příslušníky naší civilizace. A příslušníkům jiných civilizací, kteří připravují naše vraždy, musíme v tom, aby nás vyhubili, bránit prostředky adekvátními jejich chápání, jejich kulturní vyspělosti a z ní vyplývající stresové odolnosti. Ta se s vyspělostí kultury snižuje, lidé se s civilizací stávají choulostivějšími. Prostě - bránit se musíme tím, čemu rozumějí.
Proto v případě, kdy je možné z islámského teroristy získat informace o chystaném útoku na naši civilizaci, je plně přijatelné nejenom vyhrožování, ale i jiné metody, dokud se gentleman nerozpovídá. Islamisté proti nám zcela cílevědomě používají nejvyšší představitelnou brutalitu - uřezávají například Američanům a Evropanům hlavy. Nerespektují naše civilizační normy, proti nám používají ty nejbrutálnější formy násilí, usilují o naši genocidu, a my jsme nejen oprávněni, ale dokonce nuceni bránit se podobnými prostředky, jaké používají oni, neboť nic jiného na islámský terorismus nezabírá.
