JIŘÍ X. DOLEŽAL: Kuchařka Ládi Hrušky bestsellerem? No samozřejmě! I chudí chtějí jíst
Prosím všechny snoby, aby tento text přeskočili a dali přednost jinému materiálu. Následující řádky jsou pro ty, kteří neopovrhují chudými a necítí se být nadřazeni nad těmi, co nemají peníze na kvalitní jídlo.
Všichni mohou snést vajíčko pohoršením, jak je možné, že kuchařka blafů od moderátora Novy Ládi Hrušky trhá rekordy prodeje (byl ohlášen obrovský prodej 300 tisíc kusů), až Harry Potter s Williamem Shakespearem blednou závistí. Zvláště znechuceni jsou někteří pražští intelektuálové, pro které je prodej knihy příznakem definitivní zavrženíhodnosti vkusu nižších českých vrstev.
Prodej knihy je však zcela zákonitý, protože je zaměřena na nejsilnější skupinu v populaci - chudé a ještě chudší - a nabízí jim možnost mít se v rámci jejich skromných finančních možností alespoň trochu dobře, alespoň si něčím skoro dobrým nacpat jinak vcelku poloprázdné břicho.
Pan Hruška - vůbec toho pána neznám, nezajímá mne a nic proti němu nemám - dokázal oslovit lidi, kteří mají bolestný nedostatek peněz. Jak už to paradoxně bývá, ten nedostatek ještě zvětšili nákupem Hruškovy knihy. Protože v ní vidí jednu z opravdu mála možností, jak si způsobit libost, jak si naoko zvýšit životní standard, jak si užít. Kuřecí kůžičky nejsou skutečně noblesní potravinářská surovina, a když je někdo existenčně donucen je jíst, tak samozřejmě má potřebu, aby alespoň trochu jedle chutnaly. A k tomu je Hruškův knižní počin optimálním nástrojem.
Takže: Lidé masově Hruškův manuál blafů nekupují proto, že by byli hloupí, ale proto, že jsou chudí. A jako v každé společnosti, je takových v populaci poměrně dost. Úspěch díla nespočívá v pokleslém kulinárním vkusu Čechů (jak se domnívají snobové), ale v pokleslých příjmech nejnižších a nižších středních tříd.
