JAN JANDOUREK: Dalajlama a papež se nesetkají, Číňané by se mohli zlobit

Papež František odmítl setkání s dalajlamou kvůli „delikátní situaci“, která nyní panuje ve vztazích s Čínou, uvedl mluvčí církevního státu Federico Lombardi. Podle ČTK: „Sám dalajlama sdělil, že mu zástupci Vatikánu vysvětlili, že jeho schůzka s papežem by mohla způsobit problémy. Vatikán přerušil oficiální diplomatické kontakty s Čínou v roce 1949, kdy moc v zemi převzala komunistická strana. Vztahy se ale v poslední době snaží zlepšit i kvůli katolické komunitě, která v Číně žije.“

Římskokatolická církev je v Číně rozdělená do dvou větví. Ta povolená vystupuje jako „vlastenecké sdružení“, která je poslušná komunistické straně. Kromě toho jsou tam ještě katolíci věrní Římu, kteří jsou pronásledováni. Agentura Reuters citovala nejmenovaného církevního představitele, podle kterého papež odmítl setkání s dalajlamou nikoli ze strachu, ale z obav o osud čínských katolíků. Posledním papežem, který se s dalajlamou setkal, byl v roce 2006 Františkův předchůdce Benedikt XVI. Čínská akademie sociálních věd už v roce 2010 hovořila rostoucím počtu křesťanů v zemi. Podle Vatikánského radia je jich v zemi 23 milionů, což je vrchol v dosavadních čínských dějinách. „Katolíků je podle údajů čínských akademiků jen 5,7 milionů, z nichž 70 procent tvoří ženy. Růst počtu křesťanů je podle jejich mínění dán ekonomickým rozvojem země. Počet konverzí stoupá mezi všemi vrstvami obyvatelstva. Největší počet křesťanů žije na východním pobřeží Číny a podél řeky Jang-c, což jsou nejlidnatější a nejvíce ekonomicky rozvinuté regiony.

Čínská akademie sociálních věd uvádí také počet kostelů v zemi, kterých je 55 tisíc, z nichž mnohé jsou nevelké, ale některé pojmou i několik tisíc věřících. Ty však byly vybudovány teprve v posledních letech. V roce 2009 bylo v Číně vydáno 50 milionů výtisků Bible. Studie poukazuje na to, že roste také počet stoupenců ostatních náboženství: buddhismu, islámu a taoismu.“

Dát do pořádku církevní situaci bylo zřejmě snem všech posledních papežů. Vztahy s Vatikánem jsou tak složité proto, že papež má jako jediný právo jmenovat biskupy a komunistický režim zřejmě dráždí představa, že by rozhodování mělo být v cizích rukou. Je ale otázka, jestli takovýto ústupek bude hlavě církve něco platný. Svobodně mohou katolíci působit v Hongkongu, který byl do roku 1997 pod britskou správou. Kdyby Číňané měli úmysl dát katolíkům skutečnou náboženskou svobodu, mohli to udělat už dávno. Nic tomu přece nebrání. Je otázka, co by se na tom mohlo do budoucna změnit. Pokud ale budou církve ustupovat Pekingu v podobných záležitostech, bude to znamenat, že svět nesvobody bude zasahovat z Číny ven do svobodného světa. Žádoucí by přece bylo, aby se šířila svoboda a ne nesvoboda.