Babiš přece jen zvyšuje daně. Zatím hazardu. Někteří starostové se bojí o příjmy obcí

Když Babiš a jeho náměstek Ondřej Závodský své záměry uváděli, tvrdili, že popisují „aktuální stav regulace hazardu“. Za vodopádem slov se ale skrývalo opravdové překvapení. Ministr financí poprvé ve svém úřadu ohlásil zvyšování daní.

Co se stalo?

Ministerstvo financí připravuje od loňského roku sadu tří nových zákonů, které by měly vnést řád do regulace a zdanění herního průmyslu. Měly platit už od 1. ledna 2016. Segment her a loterií je dosud upraven zákonem č. 202 z roku 1990. Přestože byl několikrát novelizován, situace na trhu si skutečně nový zákon žádá. Kolem navržených textů se ale strhla pořádná vřava.

„Do akce“ nastoupili lobbyisté, to ostatně zmínil i ministr Babiš na tiskové konferenci o hazardu, svou nevoli ale hlasitě projevují také zástupci obcí, sázkových kanceláří a provozovatelé kasin. Zdá se totiž, že texty norem nepřipravoval žádný odborník z oboru a důsledky se dostavily.

Ministr financí pak opět použil svůj standardní postup a představil překvapivé řešení situace. Nové zákony se pozdrží tak, aby začaly platit až od roku 2017. Problém prázdné státní poklady má vyřešit další novela „dvěstědvojky“, která zvýší daně provozovatelům, zvýší místní fixní poplatky na dvojnásobek a o velký kus příjmů připraví obce, kde herny či kasina fungují. To vše ve prospěch státní kasy.

A jak to dopadne?

„Připadám si jako ve filmu začínající komedií a končící hororovou scénou. Několik měsíců se snažíme vysvětlovat státu, že nový návrh zákona obsahuje zcela protichůdné věci, které se vzájemně popírají. Bohužel celou dobu se tváří, že s námi mluví, ale přitom nás nikdo neposlouchá. A teď je najednou všechno jinak. Vše se vyřeší tím, že se zvýší daně, obcím bude odebrána část příjmů a státní kasa se naplní?“ podivuje se nad navrženým řešením šéf Asociace provozovatelů kasin v České republice Tomáš Kment.

Provozovatelé si od nového zákona slibovali faktickou úpravu podmínek pro své fungování, třeba to, že jejich nemalé investice nebudou rukojmím rozmarů zastupitelstev, která rozhodují o jejich bytí či nebytí. Tyto naděje jsou ale pryč a kdo ví, zda se k novým zákonům ještě ministerstvo financí vrátí. Hlavní cíl je asi splněn, daně firmám působícím v herním byznysu vzrostly, obce přijdou o část ze svých příjmů ve prospěch státu. Pokud půjde vše podle navržené novely stávajícího herního zákona, první zvýšený výběr dostane státní pokladna v dubnu 2016.  

„Jsme tímto přístupem zklamaní. Kasina jsou pro státní rozpočet zajímavým zdrojem příjmu bez potřeby státu utrácet studií vypočítaných 16 miliard nákladů na řešení problému českých gamblerů, protože většinu peněz u nás utrácí hráči z ciziny. Chceme si jejich přízeň udržet, ale musíme proto investovat do provozů a dát jistotu zaměstnancům. K tomu potřebujeme ujištění, že taky zítra nebo za měsíc budou platit i pro nás jasně dané přijatelné podmínky, za kterých se dá fungovat. Zatím to vypadá, že ministru financí Babišovi šlo především o rychlé doplnění příjmů státního rozpočtu,“ dodává Kment.

Své obavy z nových záměrů státu vůči hernímu průmyslu už delší dobu také formulují obce, v jejichž katastrech se nachází herny a kasina. Ani nejnovější návrh z dílny ministerstva financí jim velkou radost asi neudělá.

„Jsme znepokojeni hrozícími propady příjmů do našich rozpočtů,“ říká Marie Leskovjanová, místostarostka Mikulova. „V minulosti obce investovaly nemalé úsilí i prostředky s cílem vyřešit, upravit či omezit fungování heren a teď další změna,“ vysvětluje místostarostka. Ve většině případů se totiž podařilo dostat živelně bující byznys mimo centra obcí nebo jej výrazně omezit a přitom neztratit významný příjem pro obecní rozpočet.

Nejviditelněji sé obavy formulují starostové z obcí podél hranic s Rakouskem a Německem, kde „kasinová“ a „herní“ turistika znamená značnou část přeshraničního turistického ruchu.