PETR KOLMAN: Je opravdu nutné, aby prezident republiky sídlil v 21. století na Hradě?
Miloš Zeman se zavázal, že bude ze svého platu pravidelně poskytovat 30 procent na splácení státního dluhu. A skutečně to plní. Nicméně to jsou z pohledu státního rozpočtu zcela marginální úspory. Nebylo by vhodnější, abychom se zamysleli nad šetřením citelnějším? V řádu miliard korun? Musí prezident republiky (!) sídlit na Hradě? Tedy nákladném symbolu feudalismu?
Ústava jako sídlo prezidenta Hrad nestanoví, zde problém není. O Pražském hradu hovoří sice zákon o Kanceláři prezidenta republiky, nicméně ten by šlo snadno novelizovat. A to prostou, nikoliv ústavní většinou, a při věrnosti českým parlamentním tradicím by se tak mohlo stát třeba přílepkem k zahrádkářskému, atomovému či veterinárnímu zákonu.
Jak známo český přímo volený prezident má malé reálné kompetence. Čtenář s dobrou pamětí si vzpomene, že většina kandidátů na prezidenta (včetně toho zvoleného) slibovala, že bude naslouchat a pomáhat všem lidem. Hrome, to se má se žádostí o pomoc osmdesátiletá stařenka plahočit do kopce na Hrad, jako za panem králem?
Také nám z billboardů všichni slibovali, že budeme společně bojovat proti korupci.
Marně přemýšlím, proč se má občan, který chce za pomoci prezidenta odstavit od moci nejrůznější korupčníky a tuneláře, trmácet někam na Hrad a pak se svým oznámením bloudit jeho dlouhými chodbami? Není efektivnější jít na nejbližší policejní služebnu či státní zastupitelství?
Ano, autor komentáře, zde nepřímo naznačuje, že prezidentské kompetence v boji s korupcí jsou vskutku menší než malé. A i minulý týden prezidentem navrhovaná majetková přiznání jsou jen dalším plácnutím do vody. Vtipné glosy a conto kancléře Mynáře si zde odpustím, již byly zmíněny tisíckrát.
Mnozí občané vnímají funkci prezidenta, již od časů Václava Havla, mimo jiné jako takového ombudsmana sui generis. A četní politici je v tom utvrzují. Nicméně sídlí snad stávající veřejná ochránkyně práv na hradě Špilberku? Nikoliv, úřaduje v brněnském podhradí v civilní budově.
Nezapomínejme, že v přímé volbě 2013 kandidovali i různí bývalí komunisté, a nemožno vyloučit, že i v roce 2018 budou opět zkoušet volební štěstí. Žijeme ve svobodné zemi, samozřejmě ať kandidují, ale jak by se asi cítil bývalý komunista ve feudální budově? Že vyhraje v roce 2018 Karel Schwarzenberg je přitom už značně nereálné. Nebylo by i s ohledem na tuto skutečnost vhodné přesídlit prezidenta do civilnějších prostor?
Kam s ním?
Jako vhodné sídlo prezidenta bych viděl například budovu Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí v Praze. Zrušení tohoto ministerstva nám politici slibují již mnoho let, alespoň by se urychlila i tato věc. Myslím, že typově by takový druh budovy zcela dostačoval.
Nabízí se též možnost, že by prezident nemusel sídlit v Praze. Hlava státu má být blíže lidem a také v jeho programu najdeme (verbální) podporu venkovu. To by bylo alespoň skutečné posílení vážnosti venkova, kdyby se sídlo prezidenta přesunulo třeba do Kotvrdovic nebo Ruprechtova.
Další z možností je začlenit přizpůsobivého hodného prezidenta do nějaké méně přizpůsobivé lokality, a tím ji pozvednout společenskou prestiž – proč nemůže prezident dlouhodobě pracovat v Krupce, Tanvaldu či Karviné? Slíbit snížení platu o dvacet-třicet procent to umí každý, ale přesunout „Hrad“ třeba do mosteckého Chánova za minimální náklady, to už by chtělo více odvahy.
Nyní přichází závěrečná očekávaná ironická glosa – a proč by hlava státu nemohla vlastně rovnou úřadovat na Vysočině?
Na úplný závěr dodávám, že při civilnějším pojetí prezidentského sídla by se také ušetřilo za zbytečné a nákladné zahraniční návštěvy, kdy k nám přijede cizí státník s chotí, víceméně jen proto, aby se pokochal krásami Hradu a jeho okolí. Následně by pak ubylo recipročních zahraničních cest našeho prezidenta, čímž by se také ledacos ušetřilo.
Zvyšovat klasické DPH umí každý, ale co takhle změnit jiné DPH (tedy Domov Prezidenta Hrad)?
Autor je právník a publicista.
