Strana zaměřená proti imigrantům vyhraje i další volby ve Švýcarsku, neznamená to nic
Švýcarská lidová strana (SVP), která je dlouhodobě zaměřená proti přistěhovalcům, vyhrála v zemi helvétského kříže minulé volby a zdá se, že kráčí i k dalšímu vítězství. Parlamentní volby se ve Švýcarsku se uskuteční 18. října.
Podle posledních průzkumů má pravicová SVP (Schweizerichse Volkspartei) podporu více než 26 procent voličů, což je stejný výsledek, jakého dosáhla v roce 2011. Při současném antiimigračním třeštění po celé Evropě by se tedy mohlo zdát, že právě Švýcarsko je země, kde se proti přistěhovalcům a uprchlíkům zvedá nejsilnější politická opozice na kontinentu. Jenže jako ve všem, je i v tomto případě tento alpský stát v mnohém mimořádně specifický.
Například Švýcarská lidová strana přes vzestup antiimigračních stran jinde v Evropě dokonce spíše stagnuje, protože ve volbách 2007 měla téměř 29 procent hlasů, takže v posledních letech neposilovala.
Švýcarsko pak sice není členem Evropské unie, ale je součástí Schengenského systému, takže přes něj uprchlíci skutečně putují. Proto se dobrovolně podílí na příjímání přistěhovalců, kteří na náš kontinent směřují. Každý rok přijme země až 80 tisíc cizinců, což je na tak malou zemi obrovské množství. Ovšem i v tomto případě je to trochu jinak, než se někdo domnívá.
Až čtvrtinu všech obyvatel Švýcarska dnes tvoří cizinci. Jenže – dvě třetiny z nich tvoří občané Evropské unie (zejména Němci, Italové a Francouzi). Švýcaři totiž mají poměrně výběrovou imigrační politiku. Mnoho lidí se tam uchýlilo například z kdysi válečné Srí Lanky či balkánských států. Dnes se kromě Evropanů orientují více na Syřany a Iráčany.
Švýcarská lidová strana je vyloženě nacionalistická a podporuje omezení imigrace, ale zaměřuje se v tomto případě proti všem, tedy i obyvatelům jiných zemí Evropy. To je také hodně výjimečné.
Jak ale ukázal nedávný průzkum veřejnoprávní televize SRG SSR, tak 49 procent Švýcarů skutečně považuje imigraci, integraci a problematiku cizinců za největší problém země. Na druhé straně si obyvatelé uvědomují, že přistěhovalci jsou vítanou pracovní silou, které je pořád nedostatek. Nefungují ani argumenty, že imigranti berou místním lidem práci, protože nezaměstnanost je ve Švýcarsku tradičně velmi nízká. Počátkem července to bylo pouze 3,1 procenta.
Že je situace odlišná od jiných evropských zemí dokazuje i to, že Švýcaři považují za druhý největší problém státu vztahy s Evropskou unií (24 procent) a pak následuje pečlivá starost o životní prostředí (12 procent). Silný švýcarský frank, který tak vzrušil v lednu ekonomy a politology po celém světě, považuje za problém marginálních 3 procenta obyvatel Švýcarska.
Antiimigrační strana tedy s vysokou pravděpodobností vyhraje ve Švýcarsku i další volby. Podle všeho to ale neznamená nic podstatného, co by měnilo situaci. Je to spíše jen nepochopení švýcarské reality.
