JIŘÍ X. DOLEŽAL: První mrazy v Turecku přinesou migrační tsunami
Těch několik tisíc imigrantů denně na maďarských a makedonských hranicích včetně náporu na řecké ostrovy jsou jen slabou předehrou. Skutečná vlna imigrantů přijde, až na Syřany a Iráčany v tureckých utečeneckých táborech udeří mrazy.
A my budeme stát před dilematem, zda těch zhruba několik milionů lidí nevpustit do EU, a počkat, až někde v Srbsku pomrznou včetně dětí, nebo je sem vpustíme, a ekonomicky to naši společnost rozloží.
Jenom za loňský rok přišly do EU dva miliony imigrantů. Po letošní vlnce - nic víc to zatím není - se jenom v Německu očekává příchod jednoho milionu, ale buďme optimisty - stejně tak dobře to může být jeden a půl milionu. Memetická infekce „jdeme do Evropy“ je rozjetá od Maroka až po Islamabád a už ted´, kdy je hnaná jenom nesnesitelnými sociálními a ekonomickými podmínkami v původních zemích imigrantů, dosahuje nezvládnutelné úrovně. Přitom - v době této migrační infekce - je na územích kolem Sýrie, u hranic Sýrie se zatím stabilními zeměmi - v táborech několik milionů lidí. V momentě, kdy v severní oblasti s uprchlickými tábory udeří první mrazy, běženci díky výraznému zhoršení již tak dost otřesných podmínek v tureckých táborech a již panující migrační memetické epidemii vyrazí na Západ. Těch několik milionů lidí zvedne, a vydá se směrem do EU. Zatím sem migrují ti, kdo mají na cestu zařízenou pašeráky, bohatší a výše postavení lidé, v podzimní vlně už budou ti chudí, kterých je řádově více. Půjdou pěšky, na ukradených náklaďácích, na kolech, jakkoliv.
K branám Evropy se - jak ukazuje už dnešní migrační předehra - dostanou snadno. Trochu pomaleji než ti dnešní, ale dostanou. Pak máme dilema: Nechat na našich hranicích pomřít prazem miliony lidí včetně žen a dětí, nebo si je pustit do EU a poskytnout jim v Evropě standardní sociální výhody uprchlíka. Ubytování, teplo, jídlo, základní hygienické potřeby. Tedy vše, co nás bude stát nesmírné peníze (které nemáme) a o co bude ochuzen měšec sociálního systému pro české občany. Pro ty, kteří se na tom sociálním systému celoživotně podíleli, platili do něj, a kteří svou prací vybudovali společnost svobody a blahobytu, do které teď chtějí lidé, kteří si doma takovou společnost nevybudovali a nijak se nepodíleli na budování té společnosti sociální solidarity u nás.
To dilema je zcela neřešitelné, ale klepe nám na vrata. Pánbůh s námi a zlé pryč.
