PETR SOKOL: Trump bude mít ve středeční debatě ostrou soupeřku
Ve středu se republikánští kandidáti na prezidenta podruhé utkají v televizní debatě. Hostit ji bude prezidentská knihovna Ronalda Reagana ve státě Kalifornie. V hlavní debatě, pořádané tentokrát televizí CNN, nebude chybět ani domácí - kalifornské - želízko v ohni, kterým je bývalá špičková manažerka počítačových firem v Silicon Valley - Carly Fiorina.
Větší pozornosti se jediné ženě v republikánském poli, které se uchází o roli prezidentského kandidáta, dostalo mimo Spojené státy až díky dalšímu z "divokých" výroků miliardáře Donalda Trumpa. Zatímní lídr republikánských primárek se o ní před pár dny rozpovídal, když ji při jednom ze svých vystoupení uviděl na televizní obrazovce. Před diváky začal hned křičet: "Podívejte se na ten obličej! Mohl by tohle někdo volit? Dokážete si představit, že by tohle byl obličej našeho příštího prezidenta?" Později Trump začal své výroky zmírňovat tím, že nemluvil o fyzické podobě své protikandidátky, ale o její osobnosti. Podle jeho názoru má Carly Fiorina během kampaně v USA příliš mnoho publicity, kterou si nezaslouží. Navíc podle svých slov chtěl diváky jen pobavit, protože se stále cítí také bavičem.
Trump určitě ví, proč na Fiorinu zaútočil. Zatím se totiž, zdá, že každý zásadní výrok realitního makléře v kampani má svůj přesný smysl a je součástí jeho plánu, jak porazit stranický establishment V Republikánské straně a stát se jejím oficiálním kandidátem v prezidentských volbách 2016.
Fiorina se zatím krčí v druhé půlce kandidátského pole, ale pro Trumpa představuje hned ve dvojím smyslu určité nebezpečí. Její nevýhodou je sice její malá známost mezi republikánskými voliči, což ale může kompenzovat zajímavým životopisem a pěkně nabroušeným jazykem.
Paní HP
Fiorina dosud nezastávala žádnou volenou funkci. V tom se podobá nejenom Trumpovi, ale i druhému v celostátních průzkumech republikánských kandidátů - neurochirurgovi Benu Carsnovi. "Nepolitičtí" politici jsou nyní zkrátka u zámořské pravice v kursu.
Na rozdíl od Trumpa a Carsona sice zkoušela kandidovat na senátorku, ale v tradičně demokratické Kalifornii jako republikánka neuspěla. Protikandidáti ji její prohru rádi předhazují, ale Fiorina oproti řadě z nich disponuje životním příběhem, který by chtěl mít každý americký politik.
Rodačka z Texasu totiž začala ve 25 letech pracovat jako řadová zaměstnankyně v telekomunikačním gigantu AT&T, kde neustále profesně stoupila, aby po 15 letech už řídila všechny operace firmy v Severní Americe. V roce 1998 ji časopis Fortune prohlásil za nejmocnější ženu v americkém byznysu. O rok později si ji do čela postavil další ekonomický velikán - počítačová firma Hewlett-Packard. Stala se díky tomu první ženu v čele jedné z 20 největších amerických firem. Její působení v čele firmy znamenalo třeba fůzí Compaqem a vznik největší firmy vyrábějící osobní počítače na světě, ale také ostrou ozdravnou kůru s velkým propouštěním. Tu proti ní mimochodem úspěšně použila demokratická protikandidátka v senátním klání.
Fiorinino působení v HP skončilo rezignací v době ekonomického poklesu firmy. Pozorovatelé se ale neshodují, zda vina za to spočívala na hlavě "nejmocnější ženy amerického byznysu" nebo spíše na straně tehdy trochu chaoticky jednajícíh členů správní rady. Odchod dnes jednašedeátileté Fioriny z firmy Hewlett-Packard ji definitivně posunul do role veřejné osobnosti, což strvdilo její působení ekonomické komentátorky televize FOX News. Kdo nevystupuje v této "republikánské" soukromé televizi, jako by na americké pravici nebyl, takže post komentátorky Fiorinu posunul dále k politické kariéře. Působila jako poradkyně prezidentského kandidáta Johna McCaina a dokonce se tehdy objevily spekulace, že by mohla být jeho kandidátkou na viceprezidentku. To se sice neuskutečnilo, ale Fiorina pokračovala vzhůru, jak se to naučila v byznysu. Přes nezdar v kalifornských senátkách v roce 2010 se letos pustila do prezidentské kandidatury s argumentem, že USA musí řídit někdo, kdo se na rozdíl od prezidenta Obamy vyzná v ekonomice.
Postup z druhé ligy
Fiorina patřila v rekordně širokém poli republikánských kandidátů dlouho mezi ty méně výrazné s podporou na hranici statistické chyby. Změnila to až srpnová první televizní debata. Bývalé špičkové manažerce možná prospělo to, že 17 kandidátů se ani nevejde před jednu kameru a na jedno pódium, takže televizní stanice proto musí jejich debaty rozdělovat na první a druhou ligu. Fiorina se při srpnové debatě na dříve "mateřské" stanici Fox News sice nedostala do exkluzivní desítky, která debatovala v televizním prime timu, ale díky tomu si paradoxně svým vítězstvímn v "béčkové" debatě vysloužila roli známou ve sportu pod termínem "lucky looser" - šťastný poražený.
V trochu šedém poli "kandidátů do počtu" se Fiorina nelišila jen faktem, že je žena, ale také dynamickým vystupováním. Kromě u ní tradičního velmi ostrého vymezování vůči demokratické kandidátce Hillary Clintonové, které si jako žena může lépe dovolit, v první debatě zamířila hlavně na Donalda Trumpa. řada televizních stanic citovala její výrok, že ona nepotřebovala k rozhodnutí kandidovat, aby jí zavolil bývalý prezident a manžel Hillary - Bill Clinton. Fiorina tím sarkasticky poukázala na ještě nedávné dobré styky Donalda Trumpa s demokratickými lídry a znovu rozezněla spikleneckou teorii, že miliardář je vlastně trojským koněm levice v Republikánské straně.
Úspěch v první debatě jedinou republikánskou kandidátku katapultoval k lepším číslům v průzkumech, ale ani to původně nemělo stačit k tomu, aby se kvalifikovala do debaty zářijové. CNN totiž pro středeční debatu chtěla první desítku pro hlavní vysílací čas sestavit podle průzkumů, z nichž část vyšla ješt před prvním republikánským televizním soubojem. Fiorinin tým proto rozjel silnou veřejnou kampaň za změnu pravidel a nakonec skutečně dosáhl toho, že pravidla se změnila a Carly Fiorina doplní prvních deset kandidátů ve středu večer v Reaganově knihovně. Donald Trump tedy uvidí napřímo její "nevolitelný obličej" a Carly Fiorina na něm na oplátku jistě nenechá nit suchou.