Co mají Zeman a Klaus společného s opilými ruskými mužiky
Dokonale to zapadá do tradičního obrazu Ruska, avšak zdaleka ne tak prvoplánově, jak by se mohlo na pohled zdát. Vesnice Maloje Perekopnoje leží na Volze asi tisíc kilometrů od Moskvy. Má šest stovek obyvatel. Minulý týden se tu převrhl kamion s vodkou, vezl asi dvacet tisíc lahví. Řidič uprchl a místní obyvatelé začali zachraňovat náklad. „Automobilu hrozilo vznícení“, ospravedlňoval jejich počínání starosta.
Na místo havárie dorazili policisté, avšak – jak praví agenturní zpráva – „vyslaní kriminalisté se do své centrály v nedalekém Saratově navzdory urgencím zatím nevrátili“. Ruští novináři odhadují, že náklad vystačí obyvatelům okolního kraje do vánoc.
Uvedená zpráva (jistě pravá, snad jen trochu přibarvená) zcela zapadá do žánru ruských historek, v nichž – navzdory postupující době i civilizačním výdobytkům – vystupují v hlavní roli zaostalí ruští mužici. Tyto historky místní média vždy - poněkud překvapivě - ochotně šířila.
Sem patří i vyprávění o krávě, která spadla z nebe (také jistě pravá, v upravené verzi ovšem použitá ve filmu Svéráz národního lovu). V době neúrody a hladu odvrhli kolchozníci poučky marxismu a modlili se na místní návsi k Hospodinu, ať nasytí jejich hladové žaludky. Jednou letělo nad zapadlou vesnicí letadlo. Na palubě mělo krávu dojnici, kterou krátce předtím posádka vyměnila za několik cisteren načerno vypáleného alkoholu. Leč pilotovi přišlo avízo o kontrole na letišti, a tak mu zbylo jediné – nebohou krávu z nákladového prostoru letadla vyklopil. Jak jinak, právě při přeletu nad onou návsí. A tak se stalo, že Hospodin hladovějící vesničany vyslyšel a seslal jim z nebe krávu…
Na druhé straně stojí v ruské tradici historky, jež stejná média šíří o vládcích ruské země. Jsou právě opačné. Jestliže mužici jsou líčení jako nesvéprávní dementi, jejichž samotná existence ospravedlňuje nedemokratické formy vlády, pak vládce-car vystupuje v podobně nafouklých historkách jako nadčlověk. Vladimír Putin je nepochybným příkladem takového zbožštění a idealizace. Z moře vytahuje amfory, na motorovém kluzáku vede migrující ptactvo, loví tygry, po boku olympijských vítězů střílí branky.
Avšak nejen svaly je definován skutečný nadčlověk. A tak Vladimír Putin pořádá politologické konference, jako tu, která proběhla minulý týden v Soči. A na nich – podobně jako při svých lovech – potřebuje komparsisty. Tuhle roli po několikáté ochotně splnil český exprezident Václav Klaus. Putin promluvil o tragédii, kterou byl rozpad imperiálního Sovětského svazu. Václav Klaus o homosexualismu a slabosti Evropy.
Stejnou roli v tradičním ruském divadle s mužiky a vládci plní ostatně i současný prezident Zeman – jeho využití je dokonce ještě všestrannější. Když se to po něm chce, tak sehraje i nefalšovaného mužika.
