Sexuální asistentky: Revoluce v péči o handicapované
Organizace Rozkoš bez rizika dosáhla významného úspěchu: Jejich dlouholetá snaha pomoci postiženým se sexuálním životem dozrála, a v Česku nově máme pět sexuálních asistentek pro pomoc handicapovaným.
Minulý týden dostalo od Rozkoše bez rizika prvních pět českých sexuálních asistentek pro postižené svůj certifikát, a mohou začít pracovat. Málokdy mám možnost napsat článek, který je celkově pozitivní, pochvalný, optimistický, a vyznívá ke spokojenosti všech zúčastněných. Tohle je jeden z momentů, kdy takový článek může vzniknout. Česko překročilo magický práh předsudků a začalo poskytovat handicapovaným pomoc i v oblasti, která je choulostivá, citlivá a nesmírně křehká. V jejich sexuálním životě.
Postižení byli chronicky - podle řady stesků, které se donesly i ke mě do redakce - odmítáni prostitutkami. Kvůli jejich postižení. A to nešlo o lidi nějak esteticky zohavené, po úrazech, ale o normální vozíčkáře. Oficiální péče o handicapované sice dělala, co mohla, ale sex byl tabu. Do momentu, kdy se do hry vložila nevládní organizace Rozkoš bez rizika, která se stará o sexuální pracovníky.
Po několikaletém úsilí se Rozkoši bez rizika podařilo vyškolit a úředně etablovat prvních pět sexuálních asistentek, které minulý týden obdržely certifikát a začaly praktikovat. Sexuální asistence je především pasivní - spočívá v informování handicapovaných, v učení používat erotické pomůcky a podobných činnostech. Pak ovšem existuje i aktivní sexuální asistence. Co to je? Z webu Rozkoše bez rizika: „Aktivní sexuální asistence zahrnuje sexuální interakce jako například pomoc při masturbaci, pomoc postiženému páru při pohlavním styku, doteky, erotické masáže, pohlavní styk či další sexuální praktiky, na kterých se s klientem domluví.“ To vše za maximální cenu tisíc dvě stě korun za hodinu.
Prostě - handicapovaní mají zajištěno, že si mohou koupit sexuální službu u sexuální pracovnice, která jim neřekne „Fuj, ne, ty jsi na vozíku a máš zkroucený kosti!“, ale se kterou se normálně dohodnou na požadovaných úkonech a ona k nim bude přistupovat tak, že bude jejich handicap plně akceptovat.
Myslím, že vznik této služby dostává Česko o krok víc do Evropy. V Německu, Francii nebo Dánsku už sexuální asistence pro postižené dávno funguje. To ale není nejdůležitější. Sexuální asistence především dává postiženým šanci žít normální život, a je to jev řádově důležitější, než nějaká sebevychytanější robotická protéza. Totální sexuální abstinence handicapovaných, která zde panovala, byla totiž nesmírně krutá. Když je někdo na vozíku nebo má zkrácené dlouhé kosti, vypadá sice trochu jinak než běžná populace, ale jeho sexualita je úplně normální. Potřebuje sex jako každý jiný. Proto je úspěch tohoto projektu Rozkoše bez rizika dobrou zprávou pro každého, kdo má elementární soucit s postiženými. Alespoň v téhle - navíc klíčové - oblasti se totiž nyní jejich handicap vyrovná.
