Ze 17. listopadu zmizel Opletal, nahradily ho křičící tlupy v ulicích
Kdo si chtěl najít záminku, aby exhiboval letos 17. listopadu v ulicích, zjevně si ji našel. Nemám nic proti právu demonstrovat a projevovat své názory hlasitě na veřejnosti, ale právě výročí revoluce si zasloužilo důstojnější a klidnější průběh. Místo toho se přišli na protest antiislamistů na legendární Albertov vypovídat prezident Miloš Zeman a docent Martin Konvička. Jinde v metropoli řádil Tomio Okamura a zpěvák Aleš Brichta.
Na dalších náměstích demonstrovali multikulturalisté a sluníčkáři za uprchlíky. Za které? V podstatě žádní u nás nejsou?
Politici se pak celý den jako panáčci na orloji otáčeli při památníčku na Národní třídě a tvářili se důležitě. Většina z nich přitom v dobách komunismu na žádné demonstraci nebyla a v tichosti tolerovala bolševický režim. Exprezident Václav Klaus ustaraně připomínal, že nás čeká „nová nesvoboda“.
A ministr Andrej Babiš, bývalý člen KSČ a na seznamu spolupracovníků StB, si dokonce dovolil tvrdit, že „sametová revoluce nesplnila všechna očekávání lidí“. Ona snad nějaká revoluce splnila všechna očekávání? Přitom Babišova předsevzetí naplnila naše obavy vrchovatě.
Jak 17. listopad 1939, kdy byli popraveni studenti, kteří se postavili nacistické zvůli, tak 17. listopad 1989, patří k nejvýznamnějším událostem českých moderních dějin. Místo toho, abychom si v takový den s úctou a v klidu připomněli ty, kteří bojovali za naši svobodu, se skandovalo o islámu (ne že by to nebyl problém) a uprchlících (což je také obrovský problém Evropy). Jednou z mála hezkých výjimek byl Liberec, kde po místních chartistech chytře pojmenovali tramvajovou zastávku.
Je to smutné, ale o symbolickém jméně Jan Opletal, který položil v roce 1939 svůj život za naši svobodu, skoro nikdo nemluvil a málokdo si na něho vzpomněl. Ulice a náměstí ovládly facebookové davy. Bylo to nedůstojné představení.
